Výstava ruského a francouzského realismu i avantgardního umění, nazvaná Z Ruska, je událostí sezony nejen pro Londýn. Láká milovníky umění z celé Evropy a stojí za pozornost už jen proto, že představuje mnohé z nejcennějších mistrovských děl prvních desetiletí 20. století.
Velká část z nich je v Anglii vystavena poprvé. Všech sto dvacet exponátů bylo zapůjčeno ze sbírek nejlepších ruských muzeí: Puškinova muzea, Treťjakovské galerie, Státního ruského muzea a Ermitáže.
Výstava také dokládá, že evropská historie umění onoho období je založena na trvalé myšlenkové výměně mezi Západem a Východem. Rozdělením do čtyř celků představuje logickou posloupnost vývoje umění a propojení inspirací v obou zemích od poslední třetiny 19. století do meziválečného období.
Ďagilevův ruský balet i Matissův tanec
První část je věnovaná ruským realistům, jejichž hlavní představitel Ilja Repin v obraze Říjnový manifest zobrazil pouliční protesty v Moskvě při revoluci v roce 1905. Zastoupeni jsou i další členové Peredvižniků - hnutí, které přetrhalo výtvarné konvence spojené s tradicí petrohradské Akademie umění.
Místo ateliérové tvorby se zaměřili na krajinomalbu, sociální témata, výjevy z venkovského života a ruskou historii. Po boku ruských krajinářů visí francouzští představitelé realisticky orientované Barbizonské školy, jejíž hlavní představitelé Théodor Rousseau, Charles Daubigny či Jean-Francois Millet nacházeli potěšení z krajinomalby v plenéru a podobně jako Rusové výtvarné konvence odmítali.
Na přelomu 19. a 20. století přiváželi ruští mecenáši Sergej Ščukin a Ivan Morozov z Francie do Ruska výtvarné „ismy“. Právě jejich zásluhám i sbírkám zahrnujícím obrazy od Moneta, Cézanna, Van Gogha i Picassa je věnovaná druhá část expozice. Její největší senzací je Tanec Henriho Matisse.
Fauvisticky laděné tančící postavy držící se za ruce namaloval Matisse roku 1910 na Ščukinovu objednávku. Své místo našel obraz v Ščukinově moskevské vile, kde visel až do konfiskace v roce 1917; Ščukinovi dědicové marně usilují o jeho vrácení. Matisse byl důležitým zdrojem inspirace především pro Vasila Kandinského, který do své abstraktní tvorby ovlivněné barevností francouzského fauvismu vložil svůj úzký vztah k hudbě. Jeden z jeho prvních abstraktních obrazů, Kompozice no. 7 z roku 1913, v sobě nese kosmickou energii a tvarem a barvami zobrazuje harmonii i chaos.
Několik let před říjnovou revolucí nacházejí ruští malíři vlastní silnou výtvarnou identitu, jež odrážela dynamiku pohybu signalizujícího blízkost revoluce i snahu dojít k absolutní abstrakci obrazu. Malevič, Kandinskij, Chagall odcházejí do Německa a Francie a později se stávají hlavními představiteli ruského avantgardního umění. Třetí část výstavy je věnována slavnému divadelnímu impresáriovi a zakladateli ruského baletu Sergeji Ďagilevovi.
Ďagilev sehrál důležitou roli v upevnění vztahů mezi ruskou a francouzskou uměleckou scénou nejen proto, že představoval francouzskou baletní i malířskou tvorbu v Rusku a ruskou tvorbu v západní Evropě, především v Paříži. Jeho snahy se zkomplikovaly po roce 1917, kdy musel zůstat v emigraci jako „dekadentní buržoa“.
Chagall a ti druzí
Dalším velkým představitelem ruské avantgardy je Marc Chagall. Jeho obraz z let 1917-1918 Promenáda zobrazuje krajinu rodného Vitebsku a vznášející se milence, Chagall ho namaloval, ovlivněn francouzským kubismem, dva roky po svatbě s Bellou Rosenfeldovou.
Obrazy Michaila Larionova a Natálie Gončarové korespondují na jedné straně s francouzským postimpresionismem, především s tvorbou Cézanna a Gauguina, na druhé straně je jejich tvorba silným výrazem ruského tradičního umění v jeho nejjednodušší podobě.
Vlivy kubismu a italského futurismu se dají vysledovat v brilantních dílech Jeana Pougnyho, Pavla Filonova i v experimentální tvorbě Olgy Rozanové, Ljubov Popové a Alexandry Exterové. K vidění je i konstruktivistická tvorba Vladimíra Tatlina a díla Kazimira Maleviče. Triptych Černý čtverec, Černý kruh a Černý kříž namaloval hlavní představitel suprematismu ve 20. letech. Byl završením jeho snahy vytvořit nový směr zbavený všech tradic a vysvětlující zákonitosti světa pomocí geometrie.
Výstava, která málem nebylaObrazy z ruských sbírek se představily ve dnech 15. 9. 2007-6. 1. 2008 v německém Düsseldorfu, odkud měly putovat do Londýna. Ruské orgány je však odmítaly zapůjčit z obav, že by je britské soudy mohly zabavit kvůli majetkovým nárokům třetích subjektů. Definitivně schválili Rusové zapůjčení obrazů do Londýna až 31. prosince - poté, co britská vláda prosadila zákon znemožňující konfiskaci uměleckých děl zapůjčených ze zahraničí. |
