Aukční síň původně předpokládala, že se abstraktní malba z 20. let minulého století prodá za 1,5 až 2,5 milionu liber (45,8 až 76 milionů korun). Podle dostupných údajů se Tryskání II stalo nejdražším dílem českého původu prodaným v zahraniční aukci v posledních desetiletích. Obrazy křížících se diagonál připomínající velkolepou katedrální architekturu s názvem Tryskání vznikly v letech 1922 a 1923 celkem tři. Jeden má ve své sbírce Národní galerie Praha.
Odborník na trh s uměním Jan Skřivánek řekl, že jde o výjimečnou sumu za dílo českého autora. „Pokud mi prodej Kupkova obrazu loni v Praze, kdy se jeho Divertimento II prodalo za 90,24 milionu korun, připadal nadhodnocený, ve světle dnešní aukce vidím cenu jako opodstatněnou,“ uvedl Skřivánek. Divertimento II bylo až dosud nejdražším Kupkovým dílem prodaným v Česku i v zahraničí. Konečná cena Tryskání II by se přitom mohla ještě zvýšit, protože nejsou započítané některé další poplatky.
Dílo Tryskání II už Sotheby’s nabízela v roce 2004 a počítala s cenou 250 až 350 tisíc liber (7,6 až 10,6 milionu korun) bez aukční provize, obraz se ale tehdy neprodal. V té době se i v ČR Kupkovy obrazy prodávaly asi čtyřikrát levněji než dnes. O Tryskání II v dnešní aukci sehráli souboj tři dražitelé na telefonu, všichni volali z Londýna a podle Skřivánka by zřejmě mezi nimi mohla být i česká stopa.
Kupkův obraz je podle dostupných údajů nejdražší dílo české provenience, prodané na zahraniční aukci v posledních desetiletích. Dosud tento primát patřil obrazu Trůnící Panna Marie s dítětem, připisovanému dílně Mistra vyšebrodského oltáře, který se prodal 30. listopadu 2019 na aukci v Dijonu za v přepočtu 158 milionů korun. O dílo přitom stála i pražská Národní galerie, nakonec jej ale získala mnohem proslulejší umělecká instituce - Metropolitní muzeum v New Yorku.
Český aukční rekord. Kupkovo Divertimento II se prodalo za 90 milionů |
Abstraktní malby Františka Kupky (1871 až 1857) dlouhodobě obsazují první místa českého aukčního žebříčku. V první desítce jsou teď čtyři, tři příčky patří Oskaru Kokoschkovi a po jednom místě má Toyen, Mikuláš Medek a Josef Šíma.
Kupka patřil k průkopníkům abstraktního malířství, podílel se na vzniku nového výtvarného směru - orfismu, který přibližuje malířství jiným uměním jako například hudbě či poezii. Námět v jeho kompozicích ustupuje do pozadí a rozhodující je skladba barev a linie.
