Manželé jsou podepsáni například pod českými překlady amerického spisovatele J. D. Salingera. Za překladatelské dílo získal v roce 1997 spolu s manželkou Státní cenu.
Byl však mužem devatera řemesel umělecké branže. Například ještě předloni vystoupil na Open Air Music Festivalu Trutnov a jeho letité šansony zaujaly i rozkurážené rockové publikum. "Nikdy v životě jsem se nenudil a nenudím se ani teď. I kdybych už na to možná měl právo, nechystám se k tomu," řekl tehdy ČTK.
Rodák ze slovenského Púchova (28. února 1923) Pellar absolvoval herectví na brněnské konzervatoři. Vystupoval v pražských divadlech, především v karlínském Hudebním divadle a v Městských divadlech pražských. Desítky písní natočil s různými orchestry a soubory zejména v 50. a 60. letech. V následujícím desetiletí začal vyučovat šansonový zpěv na konzervatoři v Praze. Až do 80 let musel čekat na své první album. Důvody opoždění debutu jsou podle Pellara velmi prozaické. "Já jsem skončil se svou pěveckou kariérou nuceně na začátku 70. let, protože mě zakázali vysílat ve všech sdělovacích prostředcích," uvedl v roce 2004 při autogramiádě.
Luba a Rudolf Pellarovi (90. léta)
Od počátku 50. let účinkoval také ve filmu, hrál například ve snímcích Zaostřit, prosím! (1956), Opera ve vinici (1981) a Helimadoe (1993).
Herec, šansoniér a překladatel Pellar oslavil v únoru sedmaosmdesátileté narozeniny. Před rokem vydal paměti Nejdřív se musíte narodit... Jsou připomínkou osudu formovaného dějinným během 20. století (více ZDE).
Co také Rudolf Pellar přeložilVýběr velkých děl světové literatury, která známe v překladu Rudolfa a Luby Pellarových (v závorce rok prvního českého vydání)
Divadelní hry: |
J. D. Salinger: Kdo chytá v žitě (1960)
