A tak vznikl román Nick s podtitulem Velký Gatsby: Co předcházelo. Jeho hlavním hrdinou je Nick Carraway, slavný vypravěč z pera Francise Scotta Fitzgeralda, jehož autor stvořil v polovině dvacátých let minulého století. Na úvod se asi hodí připomenout, že Velký Gatsby je jedno z nejzásadnějších děl americké literatury, tamější děti (i některé české) jej mají na seznamu povinné školní četby.
Válečný veterán Nick Carraway se v příběhu ocitá na newyorském Long Islandu, kde postupně objevuje pompézní a extravagantní večírky svého souseda Jaye Gatsbyho. Mysteriózního milionáře, který touží získat zpět lásku Daisy Buchananové, Nickovy vzdálené příbuzné. Což, jak už mnozí ví, rozhodně nesměřuje k happy endu.
Zatímco Velký Gatsby je plný dějových zvratů, Michael Farris Smith ve své knize sleduje poněkud jiný cíl než Fitzgerald. Touží najít odpověď na otázku, proč je Nick Carraway tím, kým je. Chce čtenáři odhalit podstatu někoho, u koho mají pocit, že ho již znají. Koneckonců stejný pocit měl i sám Farris do roku 2014. Pak ale začal po letech Velkého Gatsbyho znovu číst a zjistil, že o Carrawayovi, se kterým se tehdy částečně ztotožňoval, vlastně příliš neví. A tak prostě zatoužil po tom, charakter dokreslit.
To je, zaprvé, ambice hodně vysoká, a zadruhé, před lety spíše těžko realizovatelná. Teprve od loňska je totiž Velký Gatsby (a jeho případné deriváty) dle zákona volně k užití. A tak již hotový Nick čekal pět let v šuplíku, protože právníci dřívější vydání zamítli. Farris do onoho momentu na problém s právy k dílu prý ani nepomyslel. A tak mezitím vydal několik dalších románů, které mu vynesly nominaci na britské ocenění Gold Dagger nebo zařazení do výročního seznamu nejlepších knih magazínu Time.
Jak tedy rozšířil Nickův příběh? Dozvídáme se o jeho dětství ovlivněném psychickými potížemi matky, o hrůzách, které zažil v Evropě na frontě, o nešťastné lásce z Paříže i bolestném návratu zpět do Spojených států. Ve zkratce Michael Farris Smith píše o neustálé touze k někomu přilnout a neschopnosti odejít, když je čas.
Jsou i další deriváty
Zahraniční kritika román Nick přijala s výhradami, přičemž hlavní výtkou bylo hlavně to, že se vlastně nic opravdu nového o Carrawayovi nedozvídáme. Co zvládl Fitzgerald v náznacích, jako by jen Farris Smith propracoval do 350stránkového díla. Jinak však promyšleného a čtivého, což u prequelů nebývá tak obvyklé. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že uvolnění práv k dílu přineslo na svět i Gatsbyho-upíra nebo Gatsbyho vyprávěného z pohledu postavy Jordan, ze které se stala queer Vietnamoameričanka.
Chtěl-li by tedy někdo autorovým deklarovaným podnětům k sepsání Nicka nevěřit a prohlašovat je pouze za marketingový tah, klidně může. Ale bude mu to k ničemu. Zaprvé, protože z právního hlediska už je to v pořádku. A zadruhé, protože se Nicka zdaleka nikdy neprodá tolik výtisků jako Velkého Gatsbyho za skoro sto let jeho existence.
Román vydalo nakladatelství LEDA a přeložila Věra Klásková.
