RECENZE: Traumata od zubaře i neschopenky. Povídky o bílém plášti se povedly

Povídky z edice Listen mají vzhledem ke koronavirové krizi přesné načasování a pomyslně uzavírají období, kdy celý svět upíral zrak ke zdravotníkům v první linii. O karanténě ani událostech posledních měsíců však nevyprávějí, to zajisté brzy obstarají jiní, v zahraničí už se pár pokusů finalizuje.

Alena Mornštajnová | foto: Michaela Džurná

Naopak Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Marek Epstein, Irena Hejdová a Markéta Hejkalová vzdávají V bílém plášti hold tomu nejvšednějšímu, úsměvnému i bolestnému, co zažívají lékaři i pacienti. Žádné dramatické chvilky z operačních sálů ani složité diagnózy tu nenacházejí prostor, autoři se snaží zůstat věrni tomu, co dříve či později zažije každý. A právě tím, že autentický zážitek stavějí na první místo, u čtenáře s největší pravděpodobností uspějí.

Obálka knihy V bílém plášti

Sbírku otevírá posmutnělá povídka Krmítko o Heleně, stárnoucí ženě, která téměř nemohoucí účtuje z nemocničního lůžka se světem. Moc dobrého už v něm nespatřuje, snad s výjimkou pohledu z okna. Autorce textu Soukupové budiž přičteno k dobru, že se nebála sáhnout po tématu stárnutí a umírání.

Mornštajnová zase v Kopretině oživuje trauma z dětství spojené s povinnými školními návštěvami u zubaře. Bývaly zvlášť potupné pro ty, kdo do vínku nedostali nejkvalitnější chrup a ještě museli kvůli počátečnímu písmenu svého příjmení čekat na ošetření celé dopoledne.

Zatímco Mornštajnová uzavírá příběh nostalgicky, scenárista Epstein povyšuje vyprávění o něčem tak nepříjemném, jako je kolonoskopie, na čirou komedii. Úsměv, seč trochu mrazivý, se daří vyvolat i Dvořákové, která vykresluje celou paletu lékařské práce od únavného úředničení přes konflikty se simulanty až po boj o holý život pacienta. Zkušenosti má čerstvé, loni na podzim vydala román Chirurg.

V bílém plášti

80 %

Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Petra Dvořáková, Marek Epstein, Irena Hejdová, Markéta Hejkalová

Listen, 2020, 112 stran

Hejdová si v povídce Ježíšek má taky zuby vypůjčila z lékařského prostředí pouze kulisy zubařské ordinace a sepsala poněkud předvídatelnou vánoční romanci. Hejkalová se zase zamyslela nad tím, jaké je mít v ordinaci pacienta, který ublížil nám nebo našemu okolí.

Sto dvanáct stránek textu seskupila odpovědná redaktorka Euromedia Group a spisovatelka Anna Musilová citlivě a logicky. Přesně tak, jak si většina oslovených autorů zaslouží. Autorkou ilustrací i grafiky je Tereza Marianová Lukešová.