Anglický spisovatel Tony Parsons je mezi současnými autory výjimkou. Jeho životní příběh spadá do kategorie „to nevymyslíš“, a kdyby se jej jednou rozhodl sepsat, z milionových prodejů knih by se staly desetimilionové. Jako bývalý redaktor hudebního magazínu New Musical Express (NME) strávil část sedmdesátých a osmdesátých let na výsluní britské punkové scény.
Pro drogy si k němu chodil soused Iggy Pop, čas od času se zastavila i Debbie Harryová z kapely Blondie nebo Sid Vicious, basák Sex Pistols. „Když jsem ho poznal, byl těžce závislý na heroinu, pomalu ani nedokázal zvednout hlavu. Vypadal jako stará bába, jenže mu bylo jednom dvacet,“ zavzpomínal v jednom z rozhovorů.
Zůstal sám se synem
Pak ale přišla tvrdá rána a Parsonse opustila v roce 1984 žena Julie Burchillová, taktéž novinářka, a přenechala mu na výchovu jejich čtyřletého syna. Tehdejší optikou zbabělé a sobecké rozhodnutí, nebýt ho však, Parsons by se pravděpodobně nikdy nedostal k profesi spisovatele, která teenagerovský idol proměnila v ceněného autora.
Právě román Muž a chlapec, který vyšel na přelomu tisíciletí a prodalo se ho přes dva miliony výtisků po celém světě, je totiž inspirovaný životem otce samoživitele a vyrůstáním pouze s jedním rodičem. A právě tento motiv Parsonsovi posloužil znovu. Tentokrát však ne v klasickém románu, ale v kriminálním thrilleru Smrt všem prasatům, který vydalo nakladatelství MOBA.
Obálka knihy Smrt všem prasatům
Protagonistou knihy je detektiv středního věku Max Wolfe, který sám vychovává dceru, zatímco po Londýně nahání sériového vraha. Zločince, který vraždí bývalé spolužáky z elitní školy, jednoho po druhém. Na Wolfovi je zjistit, proč tomu tak je a jak vrahovu řádění zabránit.
Na rozdíl od oblíbených hrdinů typu Jamese Bonda nebo Jacka Reachera chtěl Parsons už od začátku z Wolfa udělat „lidského hrdinu“, který má své závazky i strachy. „Stejně tak jsem chtěl v příběhu mít oběti, které nutně nemusí být tak úplně nevinné, a vraha, jenž není naprostá zrůda,“ vysvětlil při uvádění knihy.
Podpořil ho Sam Mendes
Z detektivního žánru má dle svých slov dodnes respekt, v začátcích se mu do něj dokonce nechtělo. Taky mu práce na Smrti všem prasatům trvala téměř dva roky. Paradoxně však jeden z prvních impulzů k jejímu sepsání přišel v době, kdy pulty knihkupectví zaplnily výtisky Padesáti odstínů šedi.
Parsons měl jednoduše pocit, že lidé by měli číst něco jiného. A tak vybrakoval svůj účet s úsporami na důchod a rozhodl se vrhnout do neprozkoumaných literárních vod. „Věděl jsem, že to bude teď, nebo nikdy. Neměl jsem ušetřené další peníze na penzi, ze kterých bych mohl dál žít,“ vtipkuje nyní 64letý Parsons.
Podporu v jeho práci mu vyjádřil i režisér Sam Mendes, který stojí za snímkem Americká krása nebo bondovkami Spectre a Skyfall. Poprvé jej režisér kontaktoval v roce 2010, kdy chtěl natočit zmiňovaný román Muž a chlapec. Parsons odmítl. V kontaktu však zůstali a ukázalo se, že důvěra, již Mendes vložil v Parsonse, se vyplatila.
Max Wolfe totiž na čtenáře zabral a úspěch slavily i další příběhy s detektivem-samoživitelem. Nakladatelství MOBA nyní pracuje na překladu druhé části, která pravděpodobně ponese název Na porážku.
I přes úspěch, který se svými thrillery v posledních letech Parsons slavil, se však v rozhovoru pro deník Guardian přiznal, že na rozdíl od svých punkových let si tentokrát slávu nepřipouští. Pýcha totiž předchází pád, připomíná.
