Dvacetiletý Friedrich přijíždí do Berlína se švýcarským pasem, zcela jištěný kontem bohatého tatínka. Píše se rok 1942 a kromě studia umění si zde nutně potřebuje ověřit, zdali se v Německu opravdu dějí takové zrůdnosti, o jakých v domovině slýchal. Ač to nemůže tušit, setkání s půvabnou a charizmatickou Stellou, která se mu nejprve představí jako Kristin, brzy potvrdí jeho nejhorší podezření. Alkoholismus matky i zranění z dětství, které mu zohavilo obličej a připravilo jej o schopnost rozpoznávat barvy, nejednou působí jako maličkost.
Bod zlomu
Würgerovo vyprávění, které do češtiny přeložila Iva Kratochvílová, je inspirované skutečnými události. Goldschlagová, vdaná Küblerová opravdu žila a první roky války se jí dařilo tajit svůj židovský původ díky bloňdatým vlasům a modrým očím. V roce 1942 ji však gestapo odhalilo a nabídlo onu ďábelskou spolupráci. Za války měla udat šest set až tři tisíce Židů, zdroje se v počtu rozcházejí. S udáváním neskončila ani poté, co byli navzdory slibům gestapa, na smrt posláni i její rodiče.
Po konci války se pokoušela skrývat, nakonec však stanula před sovětským vojenským tribunálem a byla odsouzena k deseti letům vězení. O tom ani o dalších letech jejího života, který skončil sebevraždou v roce 1994, už však Würger nepíše. Vyprávění pouze prokládá skutečnými útržky záznamů ze soudního procesu.
Würger se v románu nesnaží zachytit Stellu Goldschlagovou jako celistovou osobnost, soustředí se přesně na onen zlomový bod, kdy se ze Stelly stala žena, kterou si svět pamatuje jako udavačku, takzvanou Greiferin.
Stellapřeložila Iva Kratochvílová Host, 2020, 207 stran |
O vypravěčském umu Würgera není pochyb. Jakožto redaktor týdeníku Der Spiegel se logicky (avšak k podivu německých kritiků) drží spíše strohého stylu. Spoléhá se na děj, události nechává běžet rychlejším tempem, než by bylo nutné, na vnitřní světy postav nezbývá čas, celek však nakonec funguje. Vadou na krásou jsou občasná klišovitá přirovnání, které se ze zcela záhadného důvodu nerozhodl seškrtat sám autor ani nakladatelství.
Označovat knihu za nacistický kýč, jak činili některí němečtí recenzenti, je poněkud nevhodné, Würgerovi to však paradoxně udělalo tu nejlepší reklamu, která knihu povýšila na bestseller. Koneckonců, možná to byl autorův záměr. Kontroverzi se nebránil ani u debutu Klub, který stejně jako Stella vyšel v nakladatelství Host.
