Terry Jones

Terry Jones | foto: archiv

Starověcí barbaři očima Monty Pythona Terryho Jonese

  • 4
Člen britské komediální skupiny Monty Python a režisér tří jejích celovečerních filmů Terry Jones se v posledních letech věnuje popularizaci historie. V češtině nyní vychází jeho kniha Barbaři, kterou napsal společně s Alanem Ereirou.

Kniha vychází ze stejnojmenného televizního seriálu, vysílaného na kanále BBC 2 roku 2006, kdy také vyšlo první anglické vydání knihy. Ačkoli Terry Jones samozřejmě nemůže neztratit smysl pro anglický humor, nečekejme žádný nový "život Briana". V případě Barbarů se jedná o seriózní dílo literatury faktu, postavené na novém a nesporně zajímavém pohledu na antické historické prameny i nejaktuálnější vědecké výzkumy v oblasti historie i archeologie. Podané ovšem formou přístupnou nejširšímu čtenářskému spektru.

. Terry Jones a historie

Historická témata vždy provázela tvorbu skupiny Monty Python a více čí méně se obtiskla i do všech tří filmů, které Terry Jones režíroval: Monty Python a Svatý grál, Monty Pythonův Život Briana a Monty Pythonův Smysl života. V posledních letech se Jones kromě dalších činností, mezi něž patří například psaní knih pro děti, věnuje popularizaci "opravdové" historie. Jeho knihy a televizní pořady se vesměs vyznačují neobvyklým pohledem na známá témata. V knize Medieval Lives popisuje středověk jako mnohem méně "divokou" dobu, než za kterou ji považujeme, ve dvou knihách Chaucer´s Knight a Who Murdered Chaucer? přináší alternativní pohled na slavného anglického středověkého spisovatele Geoffreyho Chaucera.

Základní myšlenkou Terryho Jonese, jeho spoluautora Alana Ereiry a vědeckého konzultanta, profesora oxfordské univerzity Barryho Cunliffea je dokázat, že národy, kterým "barbaři" říkáme jen pod vlivem - jak autor dovozuje - "římského P.R.", nebyly na tak nízkém civilizačním stupni, jak se traduje.

Naopak, Jones ve čtyřech hlavních kapitolách, věnovaných Keltům, severským národům germánského okruhu, východním civilizacím řecké a perské oblasti a nakonec Vandalům a Hunům, vyzdvihuje fakt, že v mnoha oblastech byly tyto "barbarské" národy mnohem rozvinutější než vševládný Řím.

socha Umírajícího Gala

"Unikátností Říma," píše Jones, "byla jeho profesionální armáda, první taková armáda na světě. Společnost se tehdy běžně skládala z rolníků, lovců, řemeslníků a obchodníků. Když museli bojovat, nespoléhali se na výcvik nebo na zbraně, ale na osobní statečnost a hrdinství. Viděno očima těch, kteří měli vojáky vycvičené na to, aby bojovali za ně, to byli primitivní divoši."

S tím samozřejmě úzce souvisí i pohled římských "mužů pera", ať už šlo o vojevůdce (viz Caesarovy slavné Zápisky o válce galské) či římské vědce, filozofy a historiky (Plinius, Livius, Plútarchos a další), kteří se vždy úplně stoprocentně nedrželi "odpolitičtělého" pohledu a jejich přání byla začasté otci zaznamenaných myšlenek.

Terry Jones´ Barbarians (ukázka z televizního seriálu)

Vyprávění - ano, Jonesův literární styl je i přes důraz na fakticitu především záživným vyprávěním - prokládá tu a tam autor i takzvanými "hláškami", rozhodně jich ale není tolik, aby snižovaly knihu na úroveň pouhého "infotainmentu". Samozřejmě, že jeho pohled na dějiny římské říše není revoluční: v dostatečně informovaných kruzích je většina jeho vývodů známa a zpracována už řadu let. Díky známému jménu a čtivosti zpracování se s těmito skutečnostmi ale mají šanci seznámit i nespecializovaní čtenáři.

Terry Jones & Alan Ereira: Barbaři
vyd. Mladá fronta 2008, 264 stran + 24 stran obrazové přílohy