Čtu si takhle po večerech mnohovrstevnatý román Prám od mého oblíbeného Václava Kahudy a na začátku jedné kapitoly upoutá mé unavené oko citát z jakési krásné knihy, která se jmenuje Atlas frnd: „Marie. Nugátová, plachá, pasivní polykačka samoty, pije svit noci. Řekla mi: Jsem encyklopedie náhody. Heslo: Plaveme v lese.“
Už se mi nechce spát, vzrušení z touhy vlastnit tuto knihu a listovat si v ní vybudilo mou nervovou soustavu jako krystal zakázané drogy. Běžím k počítači a snažím se najít, jestli ten atlas skutečně existuje, nebo zdali to náhodou není nějaký Kahudův žert.
