Po úvodním stručném exkursu kde se ve světě vzal punk, oč a jakými prostředky usiloval a také jak o něm referoval dobový tisk, se Kopáč přesouvá do tehdejší ČSSR, kde začaly vznikat první kapely, jimž tato revolta proti všemu zkostnatělému a akademicky uniformnímu nejen v hudbě učarovala. Všímá si, jaká témata se objevovala v textech tehdejších kapel, přičemž prim hrají deziluze, naštvanost a reflexe šedivé a studené reality.
A to bez jakýchkoliv básnických příměrů nebo metafor, hezky natvrdo: „Vod rána do rána/je debilní pakárna/všude jenom špína, smrad/jen vůl čeká na zázrak“, jak zpívala kapela Čertůf punk.
