Své hrozné vzpomínky sepsala do románu Pod zámkem. V Česku jej vydalo nakladatelství Jota.
Julienová vypráví příběh stroze a úderně. Dětství a dospívání si přes hluboké trauma pamatuje detailně. Hned na prvních stránkách vzpomíná na svého oblíbeného psa, fenu Lindu, se kterou si jako malá často hrála. To se bohužel nehodilo do karet jejímu otci a Lindu se rozhodl uvěznit za mřížemi. Dcerku využil jako návnadu. „Vidíš, věřila ti, a kam ji to dovedlo,“ vydíral ji tehdy.
Vychoval matku své dcery
Šílenství otce autorky a protagonistky knihy pramení v době dávno před jejím narozením. V roce 1936 mladý Louis Didier údajně propadl představě stvoření nadčlověka. Jedince, který by dokázal díky pečlivému tréninku a síle lidské vůle přežít i ten nejbrutálnější pobyt v koncentračním táboře.
Existuje však někdo takový? Ne, musí ho sám zplodit. A tak se s na první pohled šlechetnými úmysly ujal výchovy šestileté Jeannine. Záměr byl od začátku jasný. Vychovat z ní ženu, která mu takového nadčlověka porodí. A tak když byly Maude tři roky, koupil odlehlou usedlost v oblasti Saint-Omer a zahájil trénink.
Jako dítě musela pod vlivem alkoholu plnit náročné úkoly, snést elektrický proud kolující jejím tělem i trávit osamocené noci pod zámkem ve sklepě. To vše s jediným cílem – aby v budoucnu dokázala přežít v extrémních podmínkách. Musela také ovládat hru na trumpetu, saxofon, piano, akordeon, housle a basu. Její otec byl přesvědčen, že pouze talentovaní hudebníci dokážou přežít podmínky koncentračních táborů. A byla to nakonec muzika, díky níž se jí povedlo v osmnácti letech před svým otcem za pomoci učitele hudby uniknout.
Pod zámkemautor: Maude Julienová nakladatel: JOTA 240 stran, 298 Kč |
Jednoduše fanatismus ve své nejčistší podobě. Takový, který však naštěstí nevedl k úplné tragédii. Dnes má Maude děti, manžela i rodinu. Děsivá zkušenost jí navíc pomohla v cestě za úspěšnou kariérou na poli psychoterapie. Soustřeďuje se především na oběti fanatismu či sekt. Jako jedna z mála totiž ví, jaké to je se učit lásce, pochopení, ale i abecedě na prahu dospělosti.
Hodnotit příběh se dá těžko, bohužel jej napsal život sám. Jeho protagonistka byla jen dostatečně odvážná, aby jej převedla na papír. A jak sama říká, hlavní je, že ze své noční můry dokázala udělat přednost.
