Petra Hůlová píše z pozice outsidera. A není to špatné

  3:59aktualizováno  3:59
Spisovatelka vydala svou šestou knihu nazvanou Strážci občanského dobra. Zpočátku překvapivě výstižné postřehy z dob, kdy se bortila totalita a budovala demokracie, se s narůstající fabulací otupují.

Spisovatelka Petra Hůlová v roce 2008 získala Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga. | foto: ČTK

Odpálkovat a pohanět novou prózu Petry Hůlové Strážci občanského dobra není žádný problém, ačkoliv se jedná – jak je u autorky zvykem – o slovesně suverénně zvládnutý útvar. Konkrétně pak o monolog bezejmenné hrdinky, která hovorovým výrazivem vypráví o tom, jak coby dítě prožívala normalizaci, převrat a první desetiletí po něm.

Ten "rychlý proces" zlomení hole nad Strážci občanského dobra lze učinit tehdy, když se nám tohle dílo nebude zamlouvat ideově a politicky. Pak si pochopitelně rychle najdeme přímé i zástupné důvody, proč Hůlové říci: Tak takhle ne!

Pohledem odstrčených

Za vypravěčku totiž spisovatelka ustanovila přesvědčenou zastánkyni kolektivismu. Nedá se říct, že jde o dogmatickou komunistku, natož o sekyrnickou stalinistku. Vypravěčka, která se prohlašuje za politicky uvědomělou marxistku, má v sobě silně a nadobro vtisknutou víru v lidskou rovnost a solidaritu, a naopak odpor k individualismu, solitérství, k jinakosti skoro všeho druhu.

Uvědomuje si, že v minulém režimu leccos zůstalo pouhými sliby a chybami, ale z duše se jí příčí nahrazovat někdejší oficiální politickou orientaci prostým překlopením hodnot. Tím spíše, že pozoruje kolem sebe hromadné obracení názorových kabátů, novou proletarizaci už tak nevalně ohodnocovaného proletariátu, rozkrádání státního majetku.

Petra Hůlová zde volí optiku politicky i sociálně poraženého, odstrčeného, idealistického, absolutně nepragmatického, takzvaně nešikovného jedince, který si nikdy neumí zařídit privilegovanou pozici. To přitom leží v možnostech, ba v povaze uměleckých děl: poskytnout slovo i "poníženým a uraženým", dát naplno zaznít hlasům outsidrů, nevítězů, někoho, kdo zdánlivě nemá co říct.

V nejedné pasáži Strážců občanského dobra vypravěčka překvapuje výstižností postřehů. Hůlová tím upomíná na důležitou a v současné české prozaické produkci zvláštně opomíjenou skutečnost, kterou však jindy, když čteme román situovaný do jiné éry či společnosti, bez problémů přijímáme. Že totiž určité "nepohodlné" společenské jevy nejpřesněji vystihnou právě lidé poražení.

Až potud se dá hovořit o nové kvalitě nejen v rámci autorčiny tvorby; jde o její už šestý prozaický titul. Jeho děj však pisatelka zasadila do modelového prostředí sídliště Krakov, vystavěného kdesi v krajině bažin (proto musí bez přestání běžet sušičky a obyvatele sužují nálety hmyzu), se záměrem vybudovat vzorné socialistické bydlení, jež však nikdy nebylo dokončeno...

Pionýrské oddíly Vietnamců

Po kontrarevoluci, jak vypravěčka nazývá listopad 1989, se z Krakova rychle stává sociální ghetto, od něhož se navíc oddělí cosi jako superghetto, rozuměj závorou oddělená, policisty hlídaná čtvrť, kterou vybydlují cikáni a jiné "existence", jež vypravěčka opravdu nemusí (včetně své sestry, která stojí na druhé straně barikády). A tak s kamarádkou zakládá pionýrské oddíly sestavené zprvu výhradně z vietnamských dětí žijících v Krakově; přibyvší Vietnamci jsou totiž obdivuhodně spořádaní, ukáznění, pracovití...

Oddíly se však začnou radikalizovat a rozrůstat úměrně sílícímu sociálnímu napětí mezi Krakovem a temnou čtvrtí za závorou. Čím tahle fabulovaná konstrukce směřuje do větších podrobností a spěje do závěrečné apokalyptické vize, tím se otupuje ostří vypravěččina pohledu. A zůstává jen zručná i méně vidoucí a "nebezpečná" literatura.

Petra Hůlová: Strážci občanského dobra
Napsala Petra Hůlová, vydalo nakladatelství Torst, Praha 2010, 212 stran, doporučená cena 222 korun.
Hodnocení MF DNES: 60 %

Autor: Kavárna

Nejčtenější

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Z finále seriálu Hra o trůny

Představa, že ve stejném okamžiku miliony lidí na celé světě zklamaně vyhrkly: „A to má být všechno?!“, je svým...

Eurovizi vyhrál favorizovaný Nizozemec, Lake Malawi skončili jedenáctí

Duncan Laurence z Nizozemska ve finále Eurovize 2019.

Příští ročník Eurovize se díky vítězství Duncana Laurence bude konat v Nizozemsku. Česká kapela Lake Malawi si vedla...

GLOSA: Madonna v Eurovizi? Naživo dost ostuda, ze záznamu úplný výsměch

Madonna jako host na finále Eurovize 2019 v Tel Avivu

Ještě několik dní před vysíláním sobotního finále letošní Eurovize nebylo jisté, zda americká zpěvačka Madonna v Tel...

RECENZE: Bohdalová s Hádkem se octli v Kleci. A tam jsou nejsilnější

Jiřina Bohdalová a Kryštof Hádek ve filmu Klec

K čistému thrilleru chybělo – či spíše přebývalo – jen málo. Ale za dramaturgickou nejistotu Klece, kterou Česká...

Martin se zastal scenáristů Hry o trůny. V knihách slibuje jednorožce

Spisovatel G. R. R. Martin na snímku z letošního dubna, kdy překvapivě...

K ostře sledovanému finále poslední řady seriálu Hra o trůny se vyjádřil i sám spisovatel G. R. R. Martin na svém...

Další z rubriky

John Irving nevyšel, tak přivážíme nobelisty, říká dramaturg Světa knihy

Básník a dramaturg knižního veletrhu Svět knihy Guillaume Basset

Na Svět knihy přijíždějí dva nobelisté – Herta Müllerová a Mario Vargas Llosa. Do Česka se je povedlo dostat...

RECENZE: Vondruškova sklářská sága začíná slibně. A sexu je tu opět dost

Vlastimil Vondruška, spisovatel

Po svých epopejích z dob přemyslovských králů a husitské epochy se Vlastimil Vondruška posunul v čase dopředu. Jeho...

Za normalizace u vás nebylo šedo, míní Rakušan. V knize má českého všeuměla

Rakouský spisovatel Robert Menasse

Přední rakouský intelektuál, spisovatel a zastánce evropské integrace Robert Menasse vydal knihu Hlavní město. Vychází...

Najdete na iDNES.cz