Dosavadní majitelé ujišťují, že čtenáři o pravidelný a v tuzemsku zřejmě nejúplnější servis nových knih nepřijdou. "Že Nové knihy mají finanční problémy, bylo jasné někdy v červnu. Nikdo ovšem netušil, že to půjde takhle rychle," podotýká šéfredaktorka Nových knih Zuzana Fialová.
Titul nezmizí
"Zatím hledáme," říká Miroslav Mládek, jednatel společnosti Lira agentura, která Nové knihy vydává od roku 1999. Slibuje, že počátkem prosince vyjde souborné číslo, které obsáhne všechny nevydané tisky a abonentům vysvětlí, jak to bude s Novými knihami příští rok. Bibliografie na internetových stránkách www.nove-knihy.cz je prý stále aktualizována. "Nikomu nezůstaneme dlužni - bývalým zaměstnancům, recenzentům, abonentům. Pokud se nám nepodaří vydat všechna naplánovaná čísla, budeme vracet předplatné."
Zřejmě nejvyhledávanější část časopisu, bibliografický soupis nových knih, jež jsou v prodeji, prý téměř na sto procent bude vycházet dál. Literárněkritická část má budoucnost nejistou. Podle Mládka se zřetelně rýsuje možnost, že by bibliografická část vycházela jako týdenní příloha jednoho z celostátních deníků.
"Přislíbeno to máme na osmdesát procent, ale nic nechci uspěchat. Vše je v jednání," říká Mládek. V takovém případě by Nové knihy plnily funkci ryze informačního periodika. "Jenže dosud měl týdeník zhruba pět tisíc abonentů. Jako součást deníkové přílohy by seznam nových knih mohl mít stotisícové náklady," dodává Mládek.
V dřívějších úvahách byla i podoba čtrnáctideníku či měsíčníku, vydávaného některým z tuzemských nakladatelů. Tahle varianta po výhodnější nabídce z deníku téměř jistě padla.
Příliš drahé
Nízký počet odběratelů byl hlavní příčinou zhoršující se finanční situace listu. "Máte málo čtenářů, a tudíž se k vám nehrne inzerce. Musíte zdražovat, což zase odradí některé odběratele. Z toho není úniku," vysvětluje Miroslav Mládek. Příjmy z předplatného podle něho nepokryly ani polovinu provozu Nových knih, zisk týdeník nevykazoval nikdy. Dlouhodobější dluh však podle Mládka list nemá. Ke krizi se údajně schylovalo několik měsíců, vše se uspíšilo poté, co časopis přešel pod jinou, dražší tiskárnu. "Pohybovali jsme se v červených číslech, neměl jsem za co zaplatit lidi. A než někomu něco nezaručeně slibovat je lépe říct to na rovinu," podotýká Mládek.
K čtenářskému zájmu příliš nepřispívala ani cena týdeníku, dvanáct korun a padesát haléřů. "To je pro běžného čtenáře - vzhledem k charakteru toho listu - naprosto neúnosné. Navíc existují periodika podobného typu, jenže zadarmo," míní nakladatelský teoretik a spisovatel Jan Halada, spolupracovník Nových knih. Podle něho nad tímto časopisem visel Damoklův meč již několikrát.
Kdo by zániku želel
Dohady o příštích osudech Nových knih zasáhly zejména nakladatele. Jim totiž týdeník prokazoval výhodnou službu - oznámením své novinky v tomto časopise si nakladatel odbyl takzvanou nabídkovou povinnost, již mu ukládá zákon. "Kdybych podle zákona rozeslal dopisy do devatenácti knihoven, přišlo by mě to rozhodně dráž, než když jsem zaplatil Novým knihám," míní Jiří Buchal z pražského nakladatelství BB art.
Cena za takové oznámení byla více než výhodná - až tři bibliografické záznamy stály 236 korun, členové Svazu českých knihkupců a nakladatelů to měli za polovinu. Především z tohoto důvodu proto byla bibliografie v Nových knihách víceméně úplná, navíc tu byli schopni sestavovat aktuální přehledy o počtu vydaných knih za nejrůznější období. Rozčarování panuje i mezi recenzenty, kteří do listu přispívali. "Byla by to ohromná ztráta. Vždyť by tady už pomalu nebylo kam psát!" míní publicista a kritik Radim Kopáč. "Specializovaný časopis podobného typu vychází v každé kulturní zemi. Je to nezbytnost. Pokud Nové knihy skončí, ten prostor určitě někdo brzy zaplní," uvažuje však Jan Halada.
|
Nové knihy |
