Za vším hledej ženu, nabádá francouzské přísloví. V minulosti už se osvědčilo mnohokrát a jinak tomu není ani v případě osudu vydavatelství Marvel. Stačilo totiž málo a největší žijící legenda komiksového světa Stan Lee se své práce vzdal.
Manželka ho však přiměla u komiksu i domovského vydavatelství zůstat, a tak dopomohla ke vzniku dnes už legendární Fantastické čtyřky, která stála na počátku marvelovského úspěchu. Nápad spojit hned několik superhrdinů do týmu však nebyl původní. Od šéfa konkurenčního vydavatelství DC Comics jej okopíroval Martin Goodman, zakladatel Timely Comics, dnešního Marvelu.
Neúspěch, který se na začátku šedesátých let na Marvel řítil rychlostí světla, se tak povedlo zažehnat. A to nejen díky vzniku Fantastické čtyřky, ale také využitím neotřelého konceptu, kdy se protagonistou stává ne úplně kladná postava a do týmu superhrdinů se vkrádají pochyby a nedokonalosti.
Vznikla postava náladového a neoblíbeného chlapce Petera Parkera neboli Spider-Mana či výzkumníka Bruce Bannera, kterého radiace proměnila v řádící zelenou násilnickou potvoru přezdívanou Hulk. Patří tam také Doctor Strange, Thor nebo Iron Man.
Cesta k nesmrtelnosti
Název Marvel Comics se poprvé oficiálně objevil v roce 1962, kdy se na něm shodl Goodman společně s Leem poté, co odtušili, že musí komiksům dodat jednotnou značku.
Ze slabošského nýmanda své branže se tak stal hrdý případ amerického úspěchu – stejně jako v osudech marvelovských hrdinů. Leeovi se jednoduše povedlo vytvořit kult. Howe líčí, že na posledních stránkách sešitů svým čtenářům básnil o věčně pulzujícím Domu nápadů, kterým však tehdy kanceláře Marvelu nebyly. Většina příběhů vznikala doma. Čtenářům se však myšlenka zamlouvala, a tak jí věřili.Chování Stana Leeho ke svým nejbližším však mělo od tohoto ideálu daleko, prozrazuje Howe, kterého mnozí za podobná odhalení po vydání knihy kritizovali.
MarvelCo jste neměli vědět o komiksovém zázraku Na pultech českých knihkupectví se kniha objeví v pondělí 24. října.  |
V následujících desetiletích se Stan Lee urputně soustředil na uvedení marvelovského komiksového vesmíru na filmová plátna, což se ve větší míře povedlo až v novém tisíciletí. Kromě toho se však v sedmdesátých letech v rámci hledání nových čtenářů rozhodl oslovit Kurta Vonneguta, a dokonce i Václava Havla, odhaluje Howe. Chtěl, aby vytvořili edici komiksů určených čistě po dospělé. Jak však korespondence mezi Havlem a Leem skončila nebo zdali byla vůbec doručena, není jasné.
Stejně jako příběhy všech velikánů a hlavně velkých společností, i Marvel ve skříni schovává své kostlivce. Zmatené firemní uspořádání a neustálé Leeovy zásahy do práce ostatních vedly k odchodu hned dvou zásadních osobností marvelovského univerza – Steva Ditka, který přiřkl Spider-Manovi melancholii a Doctoru Strangeovi halucinační elán, nebo autora stovek důmyslných kostýmů a akčních scén Jacka Kirbyho, píše Howe.
Muž mnoha tváří
Největší legendu celé knihy Stana Leeho Howe nepředstavuje pouze jako hrdinu marvelovského světa, jak čtenář postupem časů zjistí, ale také jako lamače dívčích srdcí, autora plakátových textů o nebezpečí pohlavních chorob či jako problematického šéfa, který si často nevážil spolupracovníků a přátel, kteří měli někdy na superhrdiny větší vliv než on sám.
Ať už však byli ti skuteční hrdinové Marvelu, jací chtěli, povedlo se jim vytvořit světový unikát, který ovládl i Hollywood. Vždyť už brzy nebude herce, který by se v jedné z marvelovek neobjevil. A to už něco znamená.
