Harold Pinter

Harold Pinter | foto: Profimedia.cz

Literární Nobelovu cenu získal britský dramatik

  • 6
Letošní Nobelovu cenu za literaturu dostal britský dramatik Harold Pinter. Vyhlášení ceny se zpozdilo o týden kvůli rozporům v komisi.

"Ve svých hrách odkrývá propast každodenního tlachání a vynucuje si vstup do uzavřených míst úzkosti," zdůvodnila svůj výběr komise, podle níž Pinter vrátil divadlo základní prvky - sevřený prostor a nepředvídatelné dialogy.

Podle tajemníka Švédské královské akademie byl Pinter zprávou o ocenění ohromen. "Neřekl moc slov, ve skutečnosti byl velmi šťastný," uvedl Horace Engdahl.

Harold Pinter v roce 1999 přijel do Prahy na Festival spisovatelů. "Jazyk mne vždy nesmírně vzrušoval. Začal jsme psát v jedenácti dvanácti letech. A toto vzrušení trvá celý život. Každý list čistého papíru představuje neznámý svět, do kterého se mohu ponořit," uvedl pro MF DNES. - celý rozhovor najdete ZDE

Absurdní divadlo krutosti
Anglický dramatik, básník, herec a politický aktivista, občas se skrývající za básnický pseudonym David Baron či herecký Harold Pinta, se narodil 10. října 1930 v Londýně.

Nedostudoval Královskou akademii dramatických umění. Od konce čtyřicátých let se věnoval herectví, poté divadelní režii. V sedmdesátých letech pracoval v londýnském National Theatre.

"Jeho dramatická tvorba je ovlivněna absurdním divadlem a Artaudovým divadlem krutosti," uvádí internetová encyklopedie Wikipedia o Pinterovi, který je všeobecně vnímám jako jeden z nejvlivnějších britských dramatiků 2. poloviny 20. století.

Odsoudil invaze do Iráku či Afghánistánu
Z řady jeho her jsou nejslavnejší Narozeniny (The Birthday Party) z roku 1957, první "komedie hrozby", v níž se Pinter zaměřil na strach z násilí a terorismus v moderním světě. V českých divadlech se v současné době hrají hry Milenec, Zrada a Správce.

Pinter je velkým fanouškem kriketu a netají se svými politickými názory. Odsoudil invazi do Afghánistánu a Iráku či bombardování Jugoslávie.

Vedle rozhlasových her napsal i scénář k několika filmům, například Sluha, Posel a Francouzova milenka.

Spory o literární Nobelkovu
Letošní Nobelovu ceny za literaturu provázely vášnivé diskuse v Královské švédské akademii kvůli posuzování kvality děl. - více zde

Akademii napadl a opustil její dlouholetý člen Knut Ahnlund, který nesouhlasil s loňským oceněním rakouské spisovatelky Elfriede Jelinekové. - o loňských cenách více zde