Znají nás? „České spisovatele neznám, něco nás učili o Kafkovi, ale chci vědět více,“ říká dvanáctiletá Mia, zatímco si prohlíží obálky knih Milana Kundery. Jako další lipské děti, ani ona díky veletrhu nemusela sedět celý den v lavici.
K našemu národnímu stánku ji přitáhl právě fakt, že je Česko letos hlavním hostem veletrhu. Naposledy tomu tak bylo v roce 1995. Hostování sice v Lipsku neznamená fanfáry a vylepené vlajky v oknech, přesto se navzdory poněkud vzdálenějšímu umístění stánku povedlo zaujmout desítky návštěvníků; jinde se zdržují spíše jednotlivě.
Ministr kultury Antonín Staněk během svého zahajovacího projevu zdůraznil, že by ocenil, kdyby v budoucnu za hranicemi uspěla i jiná jména než Radka Denemarková, Jáchym Topol nebo Jaroslav Rudiš. Nedá se však popřít, že právě tito autoři lákají místní čtenáře nejvíce. Důkazem byla i účast na vystoupení Rudiše s Pavlem Kohoutem na prestižním Das Blaue Sofa – modrém kanapi, na něž předloni ve Frankfurtu usedl Salman Rushdie.
Kromě zmiňovaných mohli návštěvníci veletrhu včera vyslechnout ještě Martina Vopěnku, Terezu Boučkovou nebo Terezu Semotamovou, která absolvovala autorské čtení v Německu ještě před příjezdem do Lipska. „Moc tu o naší literatuře nevědí. Nemají důvod. Náš stánek sám o sobě tady asi nic nezmění. Jde o to, aby člověka zaujalo hlavně dílo, neberu literaturu národnostně. Nicméně je to po letech dobrá šance, jak v zahraničí prosadit nová jména,“ říká autorka nominovaná na Magnesii Literu v kategorii próza.
Generace roku 1989
O rozdílnostech mluví spisovatelka Iva Procházková, která se stará o stánek pro děti a mládež. „Témata dětských knih v Německu a u nás jsou podobná. Možná v Čechách převládá tradičnější rodinná výchova, ale v Německu zase přetrvávají náboženské hodnoty. Spíše než v zemích však vnímám rozdíl mezi velkoměstem a vesnicí. Tam je vidět, jak na tom děti jsou,“ vysvětluje, zatímco se chystá na prezentaci knihy Marka Tomana Můj Golem.
Úvod organizátoři zasvětili především oslavám zahájení českého hostování a tématu literatury ve výjimečných situacích, dnes začne debata na téma Generace ’89, zásadního roku v německých i českých dějinách.
A aby té literatury nebylo přespříliš, postarala se o humornou tečku zaměstnankyně cateringové firmy, která se starala o zahajovací občerstvení u českého stánku. V obklopení ministrů, významných českých spisovatelů i nakladatelů bez skrupulí přiznala, že knihy její doménou nejsou.
