Předcházející knižní tipy najdete ZDE
TIP TÝDNE - Beletrie
ORHAN PAMUK: Jmenuji se Červená (Argo)
Po knize autentických autorových vzpomínek Istanbul se k nám konečně dostal první překlad románu držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006. Zatím předposlední beletristické dílo Orhana Pamuka z roku 1998, jež si vysloužilo několik světových ocenění včetně velmi prestižní IMPAC Dublin a Mírové ceny německých knihkupců, přeložil z turečtiny Petr Kučera. Bezmála pětisetstránkový román se odehrává v Istanbulu v roce 1591 v prostředí dvorních iluminátorů sultána osmanské říše. Tématem knihy, vyprávěné nikoli jednou, nýbrž dvaceti postavami (i "postavami" jako je například strom či červená barva) je ovšem především střet východního a západního myšlení, který je pro Turecko, zemi "na pomezí" obou kultur, typický dodnes - a je ostatně příznačný i pro domácí reflexi Pamukova díla.
TIP TÝDNE - Napětí
JAMES GRIPPANDO: Dědic nesmí zemřít (BB/art)
Už sedmý do češtiny přeložený román amerického autora a bývalého právníka. V příběhu opět figuruje oblíbená autorova postava, miamský obhájce Jack Swyteck. Vstupní zápletka je originální: krásná mladá multimilionářka byla nalezena zavražděná ve svém autě, svůj majetek odkázala šesti svým konkrétním nepřátelům, ovšem s tím, že právoplatným dědicem je ten, který ostatních pět přežije. Jmenovaní samozřejmě začínají jeden po druhém umírat. A jeden z nich, "v civilu" nájemný vrah, je stále naživu a hledá pomoc u renomovaného obhájce...
TIP TÝDNE - Pro děti
VLADIMÍR HULPACH: Pověsti z Čech, Moravy a Slezska (Knižní klub)
Obsáhlá kniha, kterou ocení starší děti i jejich rodiče, je jakousi "výkladní skříní" dlouholeté činnosti Vladimíra Hulpacha, autora mnoha knih převyprávěných lidových pověstí a pohádek. Obsah knihy je rozdělen časově. Oddíl Z časů bájných a nejstarších uvádí pověsti, z nichž některé známe už od Aloise Jiráska, jiné patří k lokálnímu "rodinnému stříbru" českých oblastí. V oddíle Za doby střední vystupují převážně historické postavy, ke kterým se váží lidové legendy, což do značné míry platí i o závěrečném oddílu Za doby nové. Ani v těchto pověstech ale není o tajemno nouze.
TIP TÝDNE - Klasika
GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ: Láska za časů cholery (Odeon)
Tento týden se do kin dostává filmové zpracování jednoho z nejslavnějších Márquezových románů (více o filmu zde), a tak není divu, že Odeon přispěchal s novým vydáním knižní předlohy, tentokrát nikoli s obálkou výtvarně sjednocenou s ostatními autorovými spisy, které nakladatelství postupně vydává, nýbrž s fotografiemi právě z tohoto filmu. Márquez napsal Lásku za časů cholery v roce 1985, tři roky po udělení Nobelovy ceny za literaturu. Je nejen považována za jedno z jeho nejlepších děl, ale také za autorův pokus o vyrovnání se s nadcházejícím stářím literární formou.
TIP TÝDNE - Pro poučení
JAN ČULÍK: Jací jsme (Host)
S podtitulem Česká společnost v hraném filmu devadesátých a nultých let se do rukou filmových fanoušků dostává obsáhlý přehled všech (tedy bezmála tří set) hraných českých filmů zmíněného období. Autor vychází z vlastní divácké zkušenosti a pro dokreslení cituje z dobových recenzí i obecnějších statí. Vůči českému filmu a filmařům je sám Čulík až nečekaně smířlivý, "jedovatou slinou" za něj "plivou" spíše citovaní kritici. Hlavním kladem knihy nicméně je její skoro až encyklopedická přehlednost i systematičnost řazení (filmy jsou rozděleny do tematických celků). Dílu tohoto typu by naopak slušela lepší grafická úprava.
DÁLE VYŠLO:
GUY WALTERS: Berlínské hry (BB/art)
Nechvalně známé berlínské olympijské hry v roce 1936 byly vlastně prologem 2. světové války. Autor je nejen zařazuje do historického kontextu, ale také rozkrývá jejich pozadí, aniž by jakkoli šetřil ty, kteří se původní olympijské myšlence zpronevěřili, byť by to byl samotný Pierre de Coubertin.
STANISLAV ŠKODA, PAVEL HROCH: Kuba (dybbuk)
Podle názvů kapitol abecedně řazené zápisky fiktivního cestovatele Jetela (nepochybně autorova alter ega) se můžeme podívat na castrovskou Kubu ne očima prvoplánově kritickýma ani okouzlenýma. Obě hranice této pomyslné úsečky tu nicméně nechybějí - jak ve Škodově vyprávění, tak v Hrochových fotografiích.
TIMOTHÉE DE FOMBELLE: Tobiáš Lolness (Baobab)
První díl francouzského románu pro děti, který posbíral nejrůznější světová ocenění, vypráví dobrodružný příběh chlapce, měřícího jeden milimetr, náležejícího k miniaturnímu lidu, obývajícímu obrovský strom. Druhý díl vyjde letos v září, připravuje se i filmové zpracování knihy.
AYU UTAMI: Saman (dybbuk)
Indonéská literatura rozhodně nepatří k frekventovaným na našich pultech - román Saman, ve kterém autorka podává komplexní vhled do tamní společnosti včetně ožehavých problémů a dosud tabuizovaných témat, tak má unikátní postavení.
GEORGES SIMENON: Maigret a Dlouhé Bidlo, Inspektor Kostra (Knižní klub)
Další díl sebraných spisů detektivkářského klasika přináší dva kratší příběhy: v prvním vyšetřuje svědectví bývalé prostitutky, ve druhém na venkově jde po stopách zdánlivě náhodné smrti místního mladíka.
IMPERIUM BOHEMORUM (Albatros Plus)
Deset autorů sci-fi povolilo v této knize otěže své fantazii na téma "alternativních dějin" českých zemí. Někteří historii glorifikují, jiní jí dodávají tragický rozměr, čtenáře se zálibou v přemítání na téma "co by, kdyby" ale potěší a pobaví všichni.
MARILIA ALBANESEOVÁ: Poklady Angkoru (Ikar)
Bohatě fotograficky i kresebně ilustrovaný svazek je sice v první řadě "kulturním průvodcem", protože ale Kambodža asi nepatří k nejčastějším cestovatelským destinacím Čechů, využijí jej především zájemci o mimoevropské středověké památky. I ty plně uspokojí.
