RECENZE: Komu je vlastně určený komiksový Jan Hus?

Ztvárnit život mistra Jana Husa formou komiksu je lákavý nápad, který, zvlášť v roce 600. výročí jeho upálení, visel ve vzduchu. Rukavici zvedla autorská dvojice Zdeněk Ležák a Michal Kocián.

Z komiksu Ve jménu Husa | foto: Edika

Ve jménu Husa (obálka)

Jejich kniha se jmenuje Ve jménu Husa a nese podtitul Zrození kalicha. Což jsou dvě zdánlivě přesně vymezené dějové linie, autoři je však pojednali v mnohem větší šíři. Otázka zní, na jaké publikum vlastně autoři a nakladatelství Edika touto knihou cílili.

Pro děti rozhodně není, ačkoli tak na první pohled a po prvním prolistování vypadá. Dospělé zase při čtení zarazí některé až příliš naivní detaily a poněkud „ábíčkové“ pojetí komiksu. Ostatně, autor textu Zdeněk Ležák je právě šéfredaktorem časopisu ABC.

Široký záběr

Ve jménu Husa ovšem není čistý komiks. Sestává ze dvou vzájemně se prolínajících rovin. Čistě textová, byť bohatě ilustrovaná část vykládá relativně do hloubky historické události, které s působením Jana Husa a následným husitským hnutím souvisely v historickém kontextu. Sahá poměrně daleko, aby se dobrala základů papežského schizmatu a dalších událostí, které k rozporům v církvi přímo vedly.

Ve jménu Husa

65 %

vyd. Edika 2015

Popularizační, ale přitom seriózně naučný text se nebojí záplavy jmen, výběru důležitých dat ani cizích slov. Mnohá by měla být ovšem lépe vysvětlena alespoň až v příliš stručném závěrečném slovníčku pojmů.

Píše-li autor například o interdiktu coby zákazu církevních obřadů, ne každému, zvlášť z dnešních mladých čtenářů, asi dojde, že do toho spadají například i svatby či pohřby. Nemluvě o operování třeba s termínem „scholastika“, o němž se dozvíme jen to, že jde o nejvýznamnější středověký filozofický směr.

Šup do Avignonu

Z komiksu Ve jménu Husa

Snaha seriózně vysvětlit a zařadit podstatu Husova odkazu (včetně citací a vysvětlení jeho třiceti „bludů“, které mu předložil kostnický koncil) je jednoznačným přínosem právě pro mladší, nikoli však malé čtenáře, kteří se během školní výuky patrně dozvědí jen několik standardních floskulí, jež se musí „navrčet“.

Právě s těmito čtenáři má asi komunikovat i občas použitá forma textu. Jenomže například mezititulky typu „Šup do Avignonu“, „Kámoš Karla“ nebo „Zaděláno na průšvih“ působí v souvislostech knihy zbytečně dryáčnicky.

Sám text pak prokládají tři životopisné komiksové příběhy: život Jana Husa, krále Václava IV. a první léta husitských válek se zaměřením na osobnost Jana Želivského, jenž je naturalisticky vylíčen bezmála jako středověký terorista.

Kresba Michala Kociána je přístupná spíše dětem, dnešní teenageři, zvyklí na symboličtější, ne tak doslovnou, až barvotiskovou komiksovou produkci, a to nejen překladovou, ale i domácí, ji asi neocení. No a děti - pochopí vůbec, o čem je řeč?