Helena Epsteinová vypráví svůj příběh

Ryze osobní, rodinný příběh, obecnější osud židovského živlu v českých zemích a konečně Praha jako hlavní projekční plátno děje - to vše se prolíná v knize americké spisovatelky a novinářky Heleny Epsteinové s názvem Nalezená minulost, vycházející v pražském nakladatelství Rybka Publishers. Epsteinovou, které bylo osm měsíců, když její rodiče na sklonku roku 1948 emigrovali z Prahy do New Yorku, mohou tuzemští čtenáři znát jako autorku knihy Děti holocaustu, kterou v roce 1994 vydal Volvox Globator.

V ní autorka shromáždila svědectví a životní pocity potomků těch, již přežili holocaust. Sama Epsteinová k této "druhé generaci" - generaci bez vlastní zkušenosti holocaustu, ale přesto generaci jím tvrdě postižené - také patří. Jak její otec Kurt, tak matka Frances prošli koncentráky.

Náhlý, překvapivý odchod matky, jak Epsteinová vyjadřuje své pocity z poloviny roku 1989, kdy její matka v New Yorku umírá, byl také prvotním impulsem ke vzniku knihy Nalezená minulost. "Původně jsem chtěla jen napsat příběh o sobě a o matce. Bez konkrétního cíle jsem přitom v týdnech po její smrti procházela mezi regály knihovny Harvardské univerzity, kam to mám pět minut od našeho domu, a brala z polic tituly o dějinách Židů v Evropě," říká.

Čeština se Epsteinové jen tu a tam zadrhne - i v newyorské domácnosti jejích rodičů se vždy mluvilo česky. A navzdory tísnivému tématu žene Epsteinová proud řeči v živém tónu vpřed. Energii prý zdědila pro svém otci, aktivním sportovci, který reprezentoval Československo na berlínské olympiádě v roce 1936. Z matčiny strany je rodinná větev také vitální,  babička  Pepi  v Praze po 1. světové válce vedla známý oděvní Salon Weigert, na jehož tradici pak před Únorem navázala i matka Frances.

Helena Epsteinová však šla - tak jak se postupně nořila do rodinné historie - ještě dále proti času: do poloviny 19. století, kdy se v Brtnici u Jihlavy narodila její prababička Tereza. "A tehdy jsem pochopila, že musím rodinný příběh opřít o širší souvislosti," vysvětluje autorka, proč se vrhla do studia historie Židů v českém prostoru a proč se tak ve své knize například vrací až k dekretům a výnosům Josefa II., jež předurčily zdejší postavení Židů na století dopředu.

Autorka například v prvé "rodinné" linii zachycuje přelom 19. a 20. století v odchodu své babičky z Vídně do Prahy, ale zároveň podrobně vykresluje hilsneriádu, která oživením temných antisemitských bludů frustrovala zdejší židovský živel. Druhá polovina třicátých let 20. století v Praze je pak v autorčině knize jak obdobím divokého životního stylu její tehdy dospívající matky, tak přerůstáním nacistické sněti z výhrůžek a proklamací k praktickému útisku židovského národa.

Ve svém výsledku, v zasazení silné osobní "story" do precizně dokladovaného a vyloženého dějinného rámce, je publikace Nalezená minulost příkladem v Americe dnes velmi úspěšného literárního přístupu, který v sobě mísí literaturu faktu a beletristické postupy. "Ve Státech jsou takové tituly - řekla bych - až módní, ale to nebyl ten důvod, proč jsem si tuhle formu zvolila. Sama se vnutila a byla to pro mě nová zkušenost," říká Epsteinová, autorka celkem šesti knih.

Kromě k nám uvedených Nalezené minulosti a Dětí holocaustu vydala například životopis úspěšného newyorského divadelníka Josepha Pappa - kromě jiného producenta muzikálu Fair a Chorus Line - či knihu Music Talks, v níž shromáždila své rozhovory s významnými hudebníky (například s Vladimírem Horowitzem, Leopardem Bernsteinem či Yo-Yo Ma) publikované v nedělní příloze listu New York Times.

Knihovna Harvardské univerzity je podle Epsteinové neuvěřitelně bohatou studnicí knih a materiálů; k nalezení tam mají například i telefonní seznam z Prahy z roku 1910, jejž v Praze Epsteinová sháněla marně. Klíčové dokumenty, tajemství ukrytá v matrikách, ovšem autorka musela hledat v Čechách. Od své první návštěvy na jaře 1990 se opakovaně vracela do míst, kam ji zavedly rodinné stopy a výzkum - do Jihlavy, Prahy, Humpolce, Kolína, Vídně, ale i do Izraele, kde žijí matčini přátelé a známí.

"Celkem jsem na knize pracovala sedm let, a kdybych měla dnes znovu začít, asi bych to už nedokázala," míní Helena Epsteinová. Od začátku prý usilovala o to, aby Nalezená minulost vedle anglického originálu vyšla určitě také česky. "Ale teď mám trému, jak ji zdejší publikum přijme. Snažila jsem se, aby v knize nebyly chyby. Každou kapitolu jsem dávala číst lidem, kteří danou problematiku a dobu dobře znají. Ale uvidíme...," uvažuje.

O reakcích zdejších čtenářů se bude dozvídat v Cambridge v Massachussets, kdy žije s manželem  a se dvěma syny. V jejich domácnosti se již česky nemluví. "Já se ovšem stále cítím být třetinově Češkou, třetinově Židovkou a třetinově Američankou," říká Helena Epsteinová.

Americká spisovatelka a novinářka Helena Epsteinová, které v pražském nakladatelství Rybka Publishers vychází kniha s názvem Nalezená minulost.

Americká spisovatelka a novinářka Helena Epsteinová, které v pražském nakladatelství Rybka Publishers vychází kniha s názvem Nalezená minulost.