O vydání Thyrsu se mnou Primus vůbec nemluvil, přestože od prvního prosince platí nový autorský zákon a souhlas dědiců je nutný," líčí básníkův syn Jan Halas. "Chystáme žalobu," dodává.
Žalobu opírá o novelizovaný autorský zákon, který rozšířil ochranu autorských práv z padesáti na sedmdesát let od úmrtí autora. A Halas zemřel v roce 1949.
Nakladatel Primus na svém počínání nic špatného nevidí: "Nevím, že si vydávání Halas nepřál.
V čem je problém? Nový autorský zákon? Ten začne platit až teď v lednu," říká nejprve Primus, avšak rychle se opravuje: "U sebe jsem to šířil už někdy v listopadu.
Nechť podají žalobu." Knihkupci se ovšem shodují, že Thyrsos vydaný Primusovou firmou dostali na pulty až v polovině prosince. Otázkou však je, kdy vznikly první výtisky nynějšího vydání sbírky - to je pro zákon nejdůležitější údaj. Podle právníka Petra Pečeného, který se zabývá problematikou autorského práva, je celá věc ošidná: "Když si nakladatel Primus přivede svědky, že ve své prodejně titul prodával už v listopadu, stane se nenapadnutelným." Co se ještě právního aspektu týče, nový autorský zákon vzal básníka Františka Halase (1901-1949) od prvního prosince skutečně v ochranu. Novelizovaná verze tohoto zákona totiž o dvacet let prodlužuje padesátiletou ochranitelskou lhůtu, která se počítá se od roku úmrtí. Až do konce loňského listopadu tedy byla díla tohoto básníka pro nakladatele zcela volná, o svolení dědiců žádat nemuseli. Novela zákona byla vyvolána sjednocováním legislativy se zeměmi Evropské unie, která na ochranu duchovního dědictví klade značný význam.
Dědicové Františka Halase se ovšem chtějí dovolávat spravedlnosti i kvůli porušení práv morálních. "Nejsem žádný puritán, ale můj otec se v korespondenci s manželkou vyjadřoval jasně a potvrzoval to i dnes už zesnulý přítel Bohumil Novák: Thyrsos se neměl stát součástí jeho díla. Proto jsme sbírku nezařadili do pětisvazkových spisů Františka Halase.
Nevyloučili jsme pouze, že tento soubor někdy uvolníme bibliofilům jako soukromý tisk nebo jej poskytneme literárním vědcům," doplňuje František X. Halas, dědic a zároveň spolueditor otcova díla.
Pavel Primus to chápe zcela jinak: "Je to jedna z nejlepších básnických sbírek české literatury a Halas je veliký básník, který si zaslouží, aby jeho dílo vyšlo úplně celé. A kromě toho je Thyrsos nyní beztak kompletně přístupný na internetu." Upozorňuje tak na nesvolené "zavěšení" těchto textů na stránce www.magazlin.cz/thyrsos.
"Chystali jsme tři sbírky Halasovy poezie a Thyrsos měl být čtvrtou, jakýmsi bonbonkem, literární kuriozitou. Spojil jsme se s dědici, ti však argumentovali otcovým přáním. Musel jsem se s tím smířit. Je to otázka etiky, ačkoli jsem o vydání hodně stál, rozhodnutí Halase i jeho dědiců jsem respektoval," říká Jiří Tomáš z nakladatelství Akropolis a komentuje podobu publikace, kterou vydal Pavel Primus: "Je to čistá komerce.
Vydal to s chudičkou ediční poznámkou. Takhle, bez kontextu s avantgardou a s Freudovým učením, svazek na Halase vrhá světlo, které není zdrávo. Kdyby si lidé měli z Halase pamatovat jen sbírku Thyrsos, je to škoda," dodává.
Vykladač Halasova díla, básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera, označil sbírku Thyrsos za "téměř pornografickou poezii". Publikaci vydal v roce 1932 Jindřich Štyrský s vlastními ilustracemi jako bibliofilii v Edici 69 s poznámkou, že jde o "soukromý tisk pro okruh přátel a sběratelů", v nákladu 138 výtisků.
Vdomovském knihkupectví Primusu ve Vězeňské ulici v Praze 1, kde kontroverzní publikaci stále mají, Thyrsos prodají s ústním vysvětlením, že jde o výjimečný náklad 500 výtisků, dotisk je prý vyloučený. "Chceme zachovat výlučné postavení Thyrsu v rámci Halasova díla, masově ho rozšiřovat by nebylo příliš vhodné," upozorňuje prodavačka.
