Knihu vydalo nakladatelství Host, které předtím uvedlo na trh i novelu Obraz, publikovanou pod mužským pseudonymem Jean de Berg (autorkou je žena slavného průkopníka "nového románu" Alaina Robbe-Grilleta).
Příběh O, který filozofka Susan Sontagová v eseji Pornografická imaginace zařadila mezi skutečnou, kvalitní literaturu, vyšel česky poprvé začátkem devadesátých let v bulvárně vyvedené brožuře nakladatelství TABU.
Nyní je nově přeložen a doplněn o pokračování Návrat do Roissy, které ve Francii spatřilo světlo světa patnáct let po Příběhu O s doslovem spisovatele Andrého Pieyra de Mandiarquese.
Zařazení obou próz do jednoho svazku je počinem chvályhodným. O to víc, že uvádí na pravou míru poselství Příběhu O, běžně charakterizovaného jako ukázkový příklad sadomasochistické literatury.
Dění je prosté. Dívku, nazývanou zde anonymně "O", odveze milenec do tajemného zámku, ve kterém ji nechá prodělat cosi jako iniciační, zasvěcovací rituál do sadomasochistických hrátek.
Ty spočívají především ve znásilňování a bičování. Neustále ji ujišťuje o své lásce, poté ji však "věnuje" dalšímu podivnému muži. Jako symbol ponížení jsou jí na pohlaví připevněny kovové kroužky. Nakonec je využita pro zábavu společnosti, nahá a v potupné masce.
Dílo, k jehož autorství se před deseti roky přihlásila partnerka člena Francouzské akademie Jeana Paulhana Dominique Auryová (byť nadále vychází pod jménem Pauline Réageová), navazuje na tradici francouzského libertinského písemnictví 18. století.
Zasvěcovací sadomasochistický rituál upomene na přijímání nových členů do Spolku přátel zločinu, jímž markýz de Sade v románu Julietta nejspíš parodoval obřady svobodných zednářů. Podstatnější však je, že nás dvojice próz Příběh O/Návrat do Roissy nutí k zamyšlení nad erotickou literaturou psanou ženami, která je četná a kvalitní.
Tématem Příběhu O je dobrovolná podřízenost, kterou najdeme i ve vztahu protagonisty románu Leopolda von Sacher-Masocha Venuše v kožichu k jeho ženské trýznitelce. Ponížení, jemuž se proti své vůli oddává, však dívku jménem "O" na rozdíl od Masochova patologicky sebemrskačského hrdiny naplňuje štěstím očividně jen z toho důvodu, že je výrazem její touhy měnit svět, vylepšovat a vychovávat.
Auryová však nenapsala román, který bychom za každou cenu měli vykládat s pomocí kategorií křesťanského mesianismu, jak učinil překladatel Matěj Turek v časopise Host (7/2002). Že je zde vykupitelství naopak zpochybněno, vyplývá ze závěrečné části tohoto dvoudílného románového celku, nazvané Návrat do Roissy. V ní se "O" stává prostitutkou. Hrdinka tím však není zvulgarizována, jak v doslovu soudí Pieyre de Mandiarques.
Právě v této prodejné ženě totiž čtenář nejlépe odhalí podstatu onoho "ušlechtilého" počínání, motivovaného zřejmě neustálým pocitem viny, jejž patriarchální společnost za přispění zasloužilých matek vnucuje bytostem ženského pohlaví disponujícím přirozenou sexuální chutí a fantazií. A třeba si položí otázku, zda i ty nejšlechetnější činy v podobě sebeobětování v oblasti sexu přece jen nemají cosi společného s prostitucí, neboť jsou popřením lidské individuality – místo aby byly výrazem svobodné vůle, stávají se výměnným obchodem.
Máme v ruce poctivě redigovaný svazek, žel s příliš decentní vnitřní grafickou úpravou, skládající se z množství vesměs bezobsažných fotografií. Poznámku "Do 25 let nevhodné" na přebalu považujme za dobrý vtip a připomeňme provokativní slova autorky autobiografického bestselleru Sexuální život Catherine M., francouzské kunsthistoričky Catherine Milletové: Každému, kdo volá po zákazu erotické literatury a připomíná její škodlivost pro mládež, jde ve skutečnosti o jedno: upřít tomuto druhu písemnictví nárok na jakoukoli existenci.
PAULINE RÉAGEOVÁ - Příběh O/Návrat do Roissy
Přeložil Matěj Turek, Host, Brno 2005, 240 stran, doporučená cena 249 korun.
