Celý příběh vypráví panenka Celina, která patří dívence Mati. Tráví spolu veškerý čas, mají se rády. Když však přijde na scénu kocour Minú, kterého Mati dostává od svého tatínka, na oblíbenou hračku zapomíná.
Celina tak zůstává po dni stráveném na pláži opuštěná v písku, polozahrabaná Matiným bratrem, který ji nemá rád. Pomalu se smráká a panenka má strach z Plavčíka Kruťase i Velkého Hráběte s železnými zuby.
Obálka knihy Pláž v noci
„Jsem moc smutná, a taky rozzlobená. Nemám toho kocoura Minú ráda, vlastně ho nenávidím. Navíc má strašně ošklivé jméno. Doufám, že dostane průjem, bude zvracet a bude tak smrdět, že se Mati zhnusí a ona ho vyžene. Touhle dobou už jsme měly být obě vykoupané, sedět u večeře s celou rodinou, měla jsem papat kašičku, jednu lžičku Mati a jednu já,“ zoufá si, zatímco na pláži zůstává ve společnosti dalších pozapomenutých – umělohmotného koníčka, propisovací tužky nebo kovové zátky. Noční drama v podobě ohně a vody se však teprve blíží.
Co tedy bylo ještě před pár týdny prezentováno jako příběh pro děti, nyní vyznívá spíše jako zajímavý hororový experiment vyprávěný pro malého čtenáře srozumitelným jazykem. Tísnivý pocit z příběhu podporují i potemnělé ilustrace ceněné režisérky a kreslířky Mary Cerri.
Elena Ferrante, kterou magazín Time v roce 2016 zařadil mezi sto nejvlivnějších osob na planetě, Pláží v noci rozvíjí příběh předešlého románu Temná dcera, který taktéž vydalo nakladatelství Prostor. Krátké vyprávění se Ferrante rozhodla v závěru věnovat Matildě a plážovému koupališti Bagni Elsa v osmdesátých letech.
