Do té doby vcelku chudému a v dětství podivně nemocnému Stokerovi radikálně změnila život. Čtenáři brali útokem pulty knihkupectví. Zkazky praví, že si irský spisovatel nechal román nadiktovat samotným Vladem III. Tepeșem, knížetem z rumunské Transylvánie, který za své hrůzovlády okolo roku 1450 nemilosrdně narážel na kůly nepřátele.
Pro své krvavé choutky se právě on stal Stokerovi předlohou upírského Draculy. Dnes už klasiku literárního vampyrismu Stoker sepsal formou dopisů, telegramů, deníků a novinových výstřižků tak děsivě, že se čtenář musí až vystrašeně ohlížet, jestli ho „kníže noci“ zrovna nechce kousnout do krku.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Odsuzuji tě k živoucí smrti a věčné touze po krvi,“ prohlašoval Dracula, když vysával své oběti. Takový příběh samozřejmě hned zajímal filmaře. Zřejmě nejslavnější verzi natočili v Hollywoodu v roce 1931, tedy již 19 let po smrti Brama Stokera.
Nese prostý název Dracula a hlavní roli krvelačného knížete ztvárnil herec Béla Lugosi, maďarský přistěhovalec. Zhostil se jí tak výtečně, že mu po úspěchu hororu dokonce bylo nabídnuto americké občanství a on ho přijal.
Irského spisovatele a divadelního kritika Brama Stokera v dětství trápila zvláštní choroba tak, že do svých osmi let zůstával upoutaný na lůžko. Nemohl vstát ani chodit. Lékaři si se záhadnou nemocí neuměli poradit. Údajně chlapci často pouštěli žilou.
Tehdy mu matka také vyprávěla prastaré příběhy plné irských mýtů. Když pak přišlo uzdravení, všichni to považovali za zázrak. Bram Stoker možná našel v podivnostech inspiraci pro knížete bažícího po krvi.
