Potterovskou ságu autoři představují ve spolupráci s J. K. Rowlingovou v trochu odlišném světle. Nejen jako vypravěčsky zdařilé dítě, ale také jako knihu podpořenou bohatým historickým a kulturním kontextem.
Ne každý čtenář Harryho Pottera tuší, že bezoár, který v knize slouží jako obrana proti jedům, opravdu existuje a byl do osmnáctého století vyhledávaným lékařským artefaktem. Stejně jako mandragora, o které se opravdu dříve tradovalo, že pokud někdo vykope její kořeny, kvůli nesnesitelnému křiku ohluchne nebo rovnou zešílí.
Lupin mohl být žena
Jednotlivá encyklopedická hesla pak tvůrci proložili fotografiemi ručně psaných konceptů Rowlingové, tabulkami s rozpracovaným příběhem nebo vysvětlujícími ilustracemi. Čtenář se tak dovídá, že Remus Lupin mohl být původně ženou, protože Rowlingová si přesně počítala a v poznámkách symbolizovala genderovou vyváženost v učitelském sboru.
Trochu jinak to původně bylo i s Harryho obtloustlým bratrancem Dudleym. Původně pro něj autorka totiž plánovala jméno Didsbury, z ministerského předsedy Kornelia Popletala zase chtěla udělat mudlu a Moudrý klobouk vůbec nemusel existovat. Nehledě na to, že nebýt úprav, připravila by Rowlingová film o jednu z nejhumornějších scén, Harry s Ronem totiž v první verzi měli létajícím automobilem Ford nabourat do jezera, nikoliv Vrby mlátičky.
Případné aspirující spisovatele pak potěší, že i tak talentovaná vypravěčka, jakou Rowlingová je, dostávala rukopisy zpět od editora proškrtané a krácené, aby už z tak dlouhých knih nevznikly ještě delší.
Mí hrdinové se liší, říká Rowlingová o Fantastických zvířatech:
27. června 2016 |