V různých oborech dnes čím dál více rezonuje téma umělé inteligence. V čem bude podle vás AI největší výzvou pro překladatele?
AI není na takové úrovni, aby nahradila literární překladatele, a podle mého názoru ještě dlouho nebude. Dala by se možná využít na překlady typu návody ke spotřebičům, dokumentace a podobně, ale bude ještě nutné ji doladit. Zkoušela jsem ji na různých textech a občas si vymyslí něco, co v originále vůbec není. Nechápe, kdy má obměňovat slova, aby se zbytečně neopakovala, a kdy má naopak dodržovat terminologii. Umím si ji spíš představit jako pomocníka, který bude navrhovat synonyma, pomáhat vyhledávat nářeční nebo historické výrazy, kontrolovat gramatiku.
To se určitě bude hodit. Všímám si, že úroveň anglických překladů v poslední době dost kolísá. Sledujete to taky?
Ano, občas se mi dostane do rukou kniha, která se skoro nedá číst, ale já jsem profesionálně deformovaná. Některým čtenářům to nevadí. Hodně záleží na tom, jak to má které nakladatelství nastavené. Někde jsou velmi pečliví, někde jedou trochu pásovou výrobu, protože na přesyceném českém knižním trhu není jednoduché se uživit. Stane se, že vydáte kvalitní, poctivě připravenou knihu a ejhle, ona se neprodává a vy ji musíte dotovat nějakým „brakem“.
„Možná by pomohlo chrlit méně knih, pak ale zase bude méně práce pro překladatele i ostatní profese. Je to začarovaný kruh.“
Adéla Bartlová o ohodnocení překladatelů
Svého času se hodně mluvilo i o nízkých honorářích pro překladatele. Zlepšila se situace?
Ani ne. Tedy, některá nakladatelství odměňují poctivě, ale jinde se snaží držet honoráře co nejníž, a to překvapivě i u populárních autorů. Jenže, jak už jsem říkala, těmi populárními se často dotuje to, co tolik nevydělalo. Možná by pomohlo chrlit méně knih, pak ale zase bude méně práce pro překladatele i ostatní profese. Je to začarovaný kruh.
Co tlumočení? Dá se vypomoci tím?
Překladatelství a tlumočnictví jsou celkem odlišné profese, ale dají se samozřejmě dělat zároveň. Většinou je to podle oboru, třeba když se specializujete dejme tomu na právo a ovládáte překlady i tlumočení, budete brát zakázky obojího typu, kde uplatníte svou specializaci. Já jsem nikdy netlumočila a ani nechci, ale u mě je to dané i tím, že špatně slyším. Sledovat mluvený projev je pro mě náročné, takže se raději držím svých písmenek.
Máte nějaký konkrétní klíč k tomu, jaké knihy přijímáte na překlad?
Popravdě literární překladatelé si nežijí tak, aby si mohli nějak extra vybírat, ale jsou knihy, které odmítám, protože neovládám potřebné reálie a terminologii a neodvedla bych dobrou práci. Třeba vojenská tématika nebo námořnictví jsou pro mě španělská vesnice.
Když to nejde, musí si hlava odpočinout
To asi u románu o životě Thomase Manna nehrozilo. Znala jste jeho dílo před tím, než jste začala pracovat na Čaroději?
Jeho nejznámější dílo, tedy Kouzelný vrch, jsem nečetla. Znala jsem ale Buddenbrookovy, román o měšťanské rodině z Lübecku a jejích osudech. Mann se při jeho psaní inspiroval svou vlastní rodinou. Buddenbrookovi jsou na jedné straně nadčasoví, protože rodinné a vůbec mezilidské vztahy jsou pořád tak nějak stejné, a zároveň je to ukázka života v pro nás již historické době. A pro mě jako pro překladatelku měla kniha ještě jednu pěknou stránku – vyšla u nás totiž naposledy v roce 1980 ve skvělém překladu Jitky Fučíkové. Pěkný jazyk, bohatá slovní zásoba, žádné kostrbatiny, to se čte, jako když hladíte králíčka.
Tak jednoduché to ale určitě není pokaždé. Co vlastně děláte, když vám něco prostě ne a ne jít přeložit?
Mám na to své triky. Když mi jde práce pěkně od ruky a najednou se na něčem zaseknu, nezdržuju se tím. Přeložím to jen nahrubo nebo přímo okopíruju z originálu, barevně označím a jedu dál. Vrátím se k tomu pak později a v klidu to vyřeším. Někdy se stane, že mozek úplně odmítne pracovat, protože už je unavený. Překládání zvenčí vypadá jako pohodička, jen tak si sedíte u počítače, něco do něj ťukáte, občas něco vygooglujete nebo vytáhnete knížku z knihovny… Mozek ale jede na plné obrátky, a když je text náročný, uděláte pár stránek a dál to prostě nejde. Pak je nejlepším řešením pauza, ideálně vyplněná fyzickou prací nebo cvičením. My, kteří u práce hodně sedíme, to stejně potřebujeme, takže je to užitečné hned dvojnásob.
Ještě k Čaroději: objevila jste nějakou Mannovu myšlenku, na kterou bychom neměli zapomínat?
Nevyzdvihla bych asi konkrétně Mannovu myšlenku, ale spíše samotnou Tóibínovu knihu, která je v mnohém aktuální. Mann byl gay a bohém, který musel žít v upjatém prostředí měšťanské společnosti koncem devatenáctého století. Před druhou světovou válkou i během ní vystupoval proti nacismu v Německu a byl kvůli tomu pronásledován. Předsudky kvůli sexuální orientaci i extremismus jsou při síle i v dnešní době a je nutné proti nim vytrvale bojovat.
Je třeba i v tomto směru nějaká kniha, která v češtině není dostupná a ráda byste si ji přeložila?
Těch by se asi našlo hodně, ale spíš populárně naučné knihy z módního oboru. Pár krásných knih o módě jsem si už přeložila a byla to úžasná práce. Ale na náš trh se jich nevejde neomezené množství.
Vaše Módní peklo byl svého času velký fenomén. Neplánujete ho nějak oživit?
Blogy už dnes čte málokdo, vedou obrázky, videa a podcasty. Já jsem teď aktivní v podstatě jen na Instagramu, kde mám pár set sledujících a přidávám tak dva příspěvky týdně. K tomu píšu články pro blog jednoho obchodu s látkami. Ale možná se zase nějaký větší projekt najde, to nevylučuji. Svět módy se neustále proměňuje a přináší nové věci.
A co je pro vás v dnešní době skutečné módní peklo?
Největší peklo je jednoznačně fast fashion (rychlá móda, pozn. red.). Nadprodukce laciných hadrů, které jsou často odpadkem už ve chvíli, kdy sjedou z výrobní linky. Když sleduju videa a fotky influencerek a influencerů, kteří předvádějí své nákupy z obřích online obchodů jako Shein, Temu nebo Wish, trpím u toho. Vidím, jak jim to nesedí, i když samozřejmě chválí o sto šest, a je mi jasné, že si to už nikdy nevezmou na sebe a poletí to na skládku. Na druhou stranu mám radost, jak v současné době stoupá popularita šití, pletení a další domácí výroby oblečení a doplňků, a jak se rozjíždějí čeští výrobci oděvů a bot.
