Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMalá, přesto významná role pěveckého idolu hospodyně Tiché v podání Elišky Balzerová vychází v Aristokratce ve varu ze skutečnosti. Na zámek v Miloticích, kde se film podle knižní předlohy Evžena Bočka odehrává, totiž Helena Vondráčková opravdu zavítala po své první svatbě v nedaleké Strážnici.
Původně ji chtěla mít i v kostele, vedení Pragokoncertu, který ji za minulého režimu zastupoval, se však takové rozhodnutí nelíbilo. „Zavolal si mě pan ředitel a slušně mi oznámil, že mu přišla hláška o našem záměru a že by mi chtěl říct, abych si to hodně rozmyslela, protože by takové rozhodnutí pro mě mohlo mít nedozírné důsledky,“ vzpomíná. Odradit se však nenechala a pomocí známostí nakonec uspořádala utajenou svatbu v brněnském kostele.
Na otázku, zdali někdy měla fanouška, jehož náklonnost byla o něco méně příjemná než ta z Aristokratky ve varu, zpěvačka odpovídá: „Měla jsem jich několik a jeden byl tak vehementní, že za mnou přijel v pět ráno na Vinohrady a začal bušit na dveře.“ Dotyčný Heleně Vondráčkové předtím poslal „tisíce různých dopisů s nabídkami různého typu, někdy i docela odvážného“. Nakonec musela vyhledat pomoc policie, která fanouška odvedla.
„V tento moment jsem se docela bála, protože dveře, ač byly velmi stabilní, se začaly pootvírat, tak jsem měla strach,“ vzpomíná.
A strach z vystupování? I ten ještě někdy zpěvačku, která se mohla stát také klavírní virtuoskou, potká. „Mám trému. Chci, aby to vždycky všechno dobře dopadlo. Aby byla spokojenost jak moje vnitřní, tak i tam, kam svůj výkon doručuju, to znamená divákům,“ říká a dodává, že občas jí může vypadnout i text těch nejznámějších hitů.
Helena Vondráčková ve filmu Aristokratka ve varu (2024)
O soudních sporech s bulvárem Helena Vondráčková říká: „Některá léta byla opravdu tvrdá, že jsme měli bulvár za krkem každou vteřinu, ale docílili jsme toho, že se musejí chovat slušně a nesmí v žádném případě vyprávět nesmysly, bludy a lži a kazit nám tím pověst i kariéru.“
To se často promítlo i na zpěvaččině psychickém zdraví. „Já jsem člověk mírumilovný, mám ráda klid, pohodu a některé ty věci opravdu přišly v momentě, kdy jsem měla hned vzápětí vystoupení a byla jsem prostě tak v nervu, že se to odráželo i na mém výkonu. I když nevím, jestli to vnímalo publikum, ale já jsem pociťovala, že prostě nejsem v klidu a v pohodě,“ vzpomíná.
A co návrat Golden Kids? Je to něco, co by se mohlo z pohledu Heleny Vondráčkové někdy zopakovat? Od soudního sporu s Martou Kubišovou uplynulo už téměř patnáct let. „Můj pokus, respektive naší agentury, že bychom udělali poslední společné turné, který nakonec ztroskotal, mě od této myšlenky odvedl a už jsem to nezkoušela,“ říká. „Myslím, že čas letí a už je bohužel pozdě.“
V rozhovoru dále Helena Vondráčková vzpomíná na svou účast v pořadu Ein Kassel Buntes, hovoří o přípravách na dva koncerty v O2 aréně, vystoupení na Slavících i písni Lásko má, já stůňu, kterou znovu nazpívala pro komedii Aristokratka ve varu.
