"Vybral jsem opusy, které už jsem dříve hrál, a doplnil je skladbami, jako je Capriccio nebo Balada d moll, které jsem se musel naučit, protože se nehrají tak často," vysvětluje houslista.
Kompaktní disk by měl být první částí kompletu, jenž obsáhne souborné Dvořákovo dílo pro housle a klavír. "Na příští rok chystáme i dvořákovské turné, v jehož průběhu chceme navštívit hlavně menší česká města. Na rozdíl od paganiniovského, které nedávno skončilo, bychom ho ale pojali intimněji," říká Šporcl v narážce na vizuální efekty, doprovázející jeho pódiovou prezentaci Paganiniho virtuózních kousků.
Kromě Antonína Dvořáka tráví Šporcl poslední dobou hodně času také se soudobým hitmakerem Ondřejem Soukupem, s nímž pracuje na přípravě crossoverového alba. Hotova je zatím skladba Halliuve, kterou bude možno zanedlouho slyšet v rozhlase.
"Už nějakou dobu se zabývám myšlenkou, že bych rozšířil své teritorium blíž k popu. Ondřej Soukup je zkušený autor, jeho hudba se mi líbí. Nepůjde přitom o žádná popová aranžmá klasických skladeb, všechny skladby budou původní. Já k nim navíc dokomponuji různé houslové finesy," prozrazuje.
Hlavou se mu honí i další nápady. "Lákal by mě experiment s elektrickými houslemi. Počítače dnes dokážou mnoho věcí, mohl bych se například sám doprovázet," uvažuje. Třebaže se netají sympatiemi k mezižánrovým projektům a nedávno navíc objel republiku s Jazzovým triem Josefa Vejvody, vidí Šporcl hlavní náplň své práce v klasické hudbě.
"Jsem stále stoprocentní klasik," tvrdí. V této roli se kromě domácích pódií představí i v zahraničí. Čekají ho mimo jiné koncerty v Linci a v Liverpoolu, pojede hrát také do Spojených států.
Kromě nových hudebních projektů představuje Šporcl v těchto dnech veřejnosti i svou novou image. Odložil totiž šátek, díky němuž před několika lety k sobě přitáhl pozornost hlavně mladší generace posluchačů, ale vyvolal i kritiku konzervativnější části hudební obce.
"Rozhodně nikomu neustupuji. Už dlouho jsem přemýšlel, že by to chtělo změnu. Je mi jasné, že s šátkem na hlavě nemohu hrát do padesáti. Čekal jsem jen na příležitost a ta se naskytla se začátkem nové koncertní sezony a s novým albem," zdůrazňuje.
Své pověsti nekonformního umělce, o němž se diskutuje nejen v hudebních souvislostech, však zůstává věrný. Občas se objevuje v černém klobouku s bílou stuhou. A nejen to.
"Nechal jsem si uměle prodloužit vlasy. Teď čekám, až mi mé vlastní dorostou. Šátek jsem ale úplně nezavrhl, občas si ho ještě uvážu. Do fraku se však určitě neobléknu," ujišťuje houslista.
