RECENZE: Buddy Guy, mladý 74 let, rozpaluje posluchačovo libido

  15:29aktualizováno  15:29
Těžko říct, čím to je (kromě klišé o stárnoucím víně), že fenomenální bluesový kytarista Buddy Guy točí v posledních letech jedno lepší album než druhé. Platí to i pro poslední počin Living Proof.
Buddy Guy: Living Proof (obal alba)

Buddy Guy, věčný vzor většiny kytaristů, kteří se alespoň "ochomýtli" kolem blues, ať už se jmenovali a jmenují Jimi Hendrix, Eric Clapton, Jeff Beck či Stevie Ray Vaughan, se v 90. letech jaksi točil v kruhu. Jeho alba byla sice standardně kvalitní, nicméně vzájemně zaměnitelná a zdálo se, že i nahraná bez výraznějšího důvodu, než jakým byla setrvačnost.

Jakmile se přelomila dekáda, jako by se Buddymu Guyovi (ročník 1936) znovu rozproudila krev v žilách. Nejprve na albu Sweet Tea (2001) vysekl poklonu originálním bluesovým písničkářům z povodí Mississippi, na akustickém titulu Blues Singer (2003) předvedl nejniternější polohu bluesového výrazu, na opět elektrifikovaném albu Bring ´Em In (2005) si zahrál s řadou svých bílých obdivovatelů a na předposledním Skin Deep (2008) představil nekompromisně svou aktuální vizi moderního bluesového výrazu.

Buddy Guy

V tomto trendu - a se stejným producentem (a také bubeníkem doprovodné kapely a spoluautorem všech písní) Tomem Hambridgem po boku - Buddy Guy pokračuje i na albu Living Proof. Tedy na tuctu původních novinek - což je v kontextu bluesového žánru, stavějícího přečasto na více či méně invenčním obehrávání standardů, důležité - pokrývajících hned několik stylů, zahraných ovšem s citelnou chutí a energií.

Ve kterési zahraniční recenzi psali, že na Living Proof se Buddy Guy prezentuje ve skoro teenagerském nápřahu, jako by na kytaru hrál a zpíval nějaký současný "pouliční gangsta". Je to pravda - oproti koncertům, které (prý) staví kytarista především po bavičském způsobu, jenž je ostatně pro bluesmany staré školy dost typický, jsou jeho velmi dobře zprodukované a záživně zaranžované studiové snímky soustředěné a přesně cílící.

Buddy Guy

O albu se mluví mj. v souvislosti se dvěma slavnými "hostovačkami": v - jak jinak - latině Where The Blues Begins hraje Carlos Santana, ve Stay Around A Little Longer pak zpívá a svou kytaru Lucille prohání bluesový doyen B.B. King. Není bez zajímavosti, že ačkoli oba protagonisté písně jsou celoživotní de facto čistokrevní bluesmani, písnička sama je velmi silně položena do country stylu.

Ostatně, tradiční buddyguyovský sound je na Living Proof překročen ještě několikrát, stejnou měrou, jakou je naopak třeba v Key Don´t Fit, Too Soon nebo Let The Door Knob Hit Ya ctěn. Například Everybody´s Got To Go (věnovaná nedávno zesnulému Buddyho bratrovi Philu Guyovi, taktéž kytaristovi) a On The Road (s hostující slavnou dechovou sekcí The Memphis Horns) jsou laděny výrazně soulově. Syrová Guess What nese až jakési experimentální rockové prvky.

Buddy Guy

Buddy Guy album vydal ve čtyřiasedmdesáti letech. Za ten věk se nestydí, ostatně hned úvodní píseň nese výmluvný název 74 Years Young (Mladý 74 let). Z kytaristovy strany to rozhodně není koketérie. Určitě už nežije tak divokým stylem, který je (či byl) pro mladší bluesmany typický. Ale po hráčské stránce mu může kdekdo závidět. Když to pořádně rozpálí, roztetelí se vzduch, roztřesou okna a fanouškovo posluchačské libido si užívá hody.

Buddy Guy: Living Proof
vyd. Silvertone/Sony Music
Hodnocení iDNES.cz: 90 %

Autor:

Nejčtenější

RECENZE: Metallica a opakovaný vtip? Už zase hity naředila Jožinem

James Hetfield, Metallica, Letiště Letňany (18. srpna 2019)

Americká kapela Metallica hrála v neděli večer v pražských Letňanech sedmdesáti tisícům fanoušků, koncert byl velkolepý...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Michael Bublé odehrál svou tuzemskou koncertní premiéru 24.1. 2014 v O2 aréně.

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Michael Bublé, Eros Ramazzotti nebo Ariana...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

RECENZE: Tenkrát v Hollywoodu se najde vše, co má (nejen) Tarantino rád

Leonardo DiCaprio a Brad Pitt ve filmu Tenkrát v Hollywoodu

Dobám, kdy se muži nebáli být chlapy a ženy uplatnit svůj půvab, kdy z hereckých karavanů duněl kuřácký kašel a hvězdám...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Brutal Assault je světový festival. Už stvořil vlastní město

Brutal Assault 2019  - fanoušci americké kapely Testament.

Nejsilnější soupiska kapel v historii, 23 tisíc návštěvníků, vstupenky vyprodané měsíc předem a doprovodný program,...

RECENZE: Ječící fanynky a jalová show. Praze se představila Billie Eilish

Billie Eilish 20. srpna 2019 v pražské O2 areně

Beznadějně vyprodaná pražská O2 arena přihlížela v úterý večer koncertní premiéře hudebního zjevení dnešní doby....

Chceme udávat trend, ne se na něm vézt, tvrdí Mirai o desce Arigató

Kapela Mirai hrála 21. března 2018 v brněnském Metro Music Baru.

Debutovou nahrávkou Konnichiwa si kapela Mirai vysloužila Anděla coby objev roku. V září vydá druhou desku nazvanou...

Domácí násilí: Soud chce vyšší tresty, pokud k němu dochází před dětmi
Domácí násilí: Soud chce vyšší tresty, pokud k němu dochází před dětmi

Fyzické i psychické násilí v přítomnost dětí může mít ještě větší dopad, než tomu bylo doposud. Násilník se totiž nedopouští trestného činu pouze na partnerovi, ale také na nezletilých. Jaké následky může domácí násilí mezi partnery na dětech zanechat?

Najdete na iDNES.cz