Dengue Fever

Dengue Fever | foto: Respect

Psychedelický pop Dengue Fever vzešel z krvavé genocidy

Vedle Hitlera a Stalina jeden z nejkrvelačnějších diktátorů 20. století, kambodžský šéf Rudých Khmerů Pol Pot, vyvraždil nebo hladem utýral za pouhou pětiletku své vlády mezi lety 1975-79 skoro polovinu obyvatelstva. Mezi prvními šli na popraviště představitelé kultury. Ta byla jako buržoazní přežitek zakázána.

Dnes už je v hlavním městě Phnompenhu z nejstrašnějšího vězení Tuol Sleng muzeum genocidy a v zemi funguje jakž takž demokratický systém. A některé hvězdy popmusic se rekrutují z řad nové generace bývalých kambodžských emigrantů.

Jednou z nich je zpěvačka Chhom Nimol, frontmanka americké kapely Dengue Fever, která vystoupí v sobotu 28. června na pražské Štvanici jako jedna z hlavních hvězd našeho největšího festivalu world music Respect. Představí aktuální album Venus On Earth.

Kapelu založili koncem 90. let kalifornští bratři Ethan a Zac Holtzmanové, klávesista a kytarista s vizáží ZZ Top a zálibou především v psychedelickém rocku druhé poloviny 60. let. Ten rezonoval, jak na své "„batůžkářské cestě" Asií zjistili, i v předpolpotovské Kambodži.
 
Po návratu domů se rozhodli tradici – okořeněnou vlastním vkladem autentických amerických psychedeliků – vzkřísit a v kambodžské komunitě v kalifornském Long Beach si za tím účelem vyhlédli právě Chhom Nimol, dívku z hudební rodiny, které se podařilo před Rudými Khmery emigrovat do Thajska. Ve Spojených státech od dvaceti let studovala.

Hudba Dengue Fever, jak ji prezentují na albu Venus On Earth, patří bez nadsázky k tomu nejosobitějšímu, co lze na současné scéně slyšet. Zaručuje to už samotný model rockového přístupu k věci a zpěvu, vzešlého z asijské tradice (a jazyka – přestože část písní je v angličtině).

Vlivy "sixties" jsou na hudbě Zaka Holtzmana (neboť on je hlavním skladatelem) patrné už na první poslech: Doors, Grateful Dead, vokály Beach Boys, plochy jako od Jefferson Airplane (kde Chhom Nimol je vlastně jakousi "asijskou Grace Slickovou"), to vše zde s touto scénou aspoň rámcově obeznámené ucho slyší na první poslech – a protagonisté to rádi přiznávají.

Navíc je známo, že asijská hudba byla právě kapelám "léta lásky" jednou z největších inspirací, a i když je Kambodža na hony vzdálena zaslíbené Indii, atmosféra, kterou se do písní Dengue Fever podařilo vtělit, bez ohledu na konkrétní muzikantské postupy, s touto linií dokonale koresponduje.

Album Venus On Earth dokonale plní "přesvědčovací funkci": má obrovskou sílu navnadit právě na koncert. Protože vidět křehkou Asiatku obklopenou fousatými americkými hromotluky hrát tyhle zvláštně křehké a přitom zemité písně bude opravdu unikum. Bez ohledu na silný kulturní příběh, který svou samotnou existencí vyprávějí.

Dengue Fever: Venus On Earth
M80 Music/Real World, čas 41:08
Hodnocení iDNES.cz: 90 %