Pouppée Fabrikk při svém vzniku stáli v jednom šiku s kapelami jako Nitzer Ebb nebo D.A.F. Jejich hudba je postavená na tvrdých elektronických rytmech, drsných vokálech a studených klávesových plochách. Hovoříme o takzvané EBM, tedy elektronic body music, v tomto případě ale spíš o EKM, což znamená elektronisch kroppsmusik. Stručně řečeno, žádné chytlavé refrény, žádné libívé melodie. Prim hrají drsné rytmické rámce, hrubý vokál a nelítostná atmosféra.
Přesně v tomto duchu jede i album Armén, což je dle slov kapely impulzivní útok proti všem formám kontroly a útlaku, který nás vybízí k tomu, abychom převzali velení nad našimi životy, bojovali za svobodu projevu a zakřičeli nahlas „už je toho dost“.
Je to návrat k drsné elektronice, zbavené jakékoliv prvoplánové líbivosti. Nejsou tu hity, ty nejsilnější skladby stojí na monotónním rytmu a chladné industriální atmosféře, viz třeba píseň Tripshitter. Výstavním kouskem je také ve švédštině odzpívaná Kom Ta Min Smärta, postavená na jedovaté a přitom svůdné klávesové lince.
Armén je syrová a nekompromisní nahrávka. S každou další skladbou je těžší a lepší. Pouppée Fabrikk si dali práci s gradací, úvodní Only Control je chytlavá hitovka, která má za úkol navnadit na další poslech. Zároveň funguje jako vstupní kód pro další zvukové a hudební dobrodružství. S následující Blessings se ocitáme ve víru harsh elektroniky, která nelpí na chytlavých refrénech, ale spíše na nápaditých rytmických vzorcích.
ArménPouppée Fabrikk |
Pouppée Fabrikk se vrátili s výtečnou deskou. Těch deset skladeb se zarývá pod kůži, bolí, hladí, těší a znepokojuje.
Jsou tu drsné zvukové steny (Blessings), jasně a srozumitelně formulované poselství (I Am Here To Stay), brilantní práce se zvukem. A také háček, který nutí desku poslouchat zas a znovu. V ranku tvrdé elektroniky jednoznačně excelentní album, které aspiruje na jednu z nejlepších elektronických desek letoška.
