Písničkář Miroslav Paleček

Písničkář Miroslav Paleček | foto: Martin Kubica

Všechno má svou melodii, i šumění stromů, říká písničkář Miroslav Paleček

  • 1
Písničkář Miroslav Paleček na albu Písně domova zhudebnil sedmnáct básní Jaroslava Seiferta. Ve verších držitele Nobelovy ceny za literaturu našel melodie, které působí, jako bychom je slýchávali odjakživa. „Když jsem zhudebnil první tři čtyři básničky, říkal jsem si, že to stačí. Bál jsem se, aby to nebylo monotónní,“ svěřuje se v minirozhovoru Paleček.

Odkud se vzal nápad zhudebnit právě básně Jaroslava Seiferta?
Před pěti lety se mi splnil jeden velký životní sen – u Supraphonu mi vyšlo album Ježkárny, na kterém jsem v současném duchu přepracoval písničky Jaroslava Ježka. Pak jsem nevěděl, co dál, až jsem při surfování na internetu narazil na báseň Hora Říp. Mě nikdy básničky moc nebraly, navíc když šlo o volný rým, ztrácel jsem se. Ale když jsem přečetl tuhle, okamžitě jsem si začal zpívat melodii a motiv si poznamenal. 

Zkoušel jsem ho nějak rozpracovat, ale k ničemu to nebylo. Tak jsem si na webu zadal „Jaroslav Seifert, báseň“ a vypadla na mě Píseň o lásce. Hned mi to sepnulo a slyšel jsem další melodii. Šel jsem do antikvariátu, koupil jsem si několik Seifertových sbírek, pročítal je a pomalu ve mně zrálo rozhodnutí udělat celou desku Seifertových básní.

Výzva, jak se dnes rádo říká...
Ano, výzva. Všechno má svou melodii. Řeč, šumění stromů. V Seifertových básních je spousta melodií, hledal jsem tak dlouho, až jsem je našel.

Čím vás kromě melodického verše Jaroslav Seifert zaujal?
V téhle šílené době jsem objevil, že někdo píše o samozřejmých věcech jako o lásce k rodině, k domovu, k rodné hroudě, jazyku. Cítil jsem, že je to něco, na co zapomínáme, ale co tu s námi pořád je nebo by mělo být. Tak jsem to zkusil po svém. Bez patosu, jen se střídmou aranží poukázat na krásu veršů prostřednictvím písničky.