Skutečně je to, že jsme tak povrchní a neupřímní, důkazem naší zkaženosti? Nebo jenom v dnešním světě nemáme na výběr? Singl Time To Pretend z desky Oracular Spectacular, kterou před časem vydali tihle dva kluci z New Yorku, není jenom chytlavá hitovka. Snaží se i něco říct a přitom se neráchat v klišé "nikdo nechápe, jak to bolí, být mladý".
Jenomže na iTunes Music Store ji náhodou reprezentovala půlminutová ukázka, kde se zpívá "odjeď do Paříže, šlehni si heroin a šukej s hvězdama" a oheň byl na střeše. K tomu, že konzervativní křesťané napříč USA hromadně nepálili desky MGMT, nejspíš nedošlo jenom proto, že to v době mp3 nemá moc smysl...
Úplně svatí ale MGMT nejsou. Rozhovory s Andrewem VanWyngardenem a Benem Goldwasserem se často stáčejí k univerzitním experimentům s LSD a houbičkami a o lecčem svědčí i to, že svoji hudbu skládají z útržků Bowieho space rocku, raných Stones nebo Velvet Underground. Jenom britský tisk dokázal najít sedmatřicet kapel, kterým se MGMT (původně The Management) mají podobat – od Bee Gees přes King Crimson po Captaina Beefhearta.
A dvojice, která zabodovala i v talk show Davida Lettermana, říká, že je všechny má skutečně ráda, ale za svoji největší uměleckou inspiraci považuje Sametovou revoluci a hlavně Václava Havla, který podle nich "první desku Velvet Underground pochopil jako výzvu k nekrvavému převratu".
"Chceme dělat hudbu, kterou budou dvacetiletí chápat jako výzvu k revoluci, ale ne k násilné revoluci. Chceme lidi inspirovat, aby byli podvratní a strašili maloměšťáky," řekl Van Wyngarden deníku The Guardian. "Ale taky je dost dobře možné, že až spolu budeme mluvit příště, budeme oba na heráku a bude nás plný bulvár..."
