Dvanáct nových skladeb o celkové délce sedmdesáti sedmi minut si budou moci milovníci kapely vychutnat v prostorovém zvuku Dolby Atmos. Každou píseň bude doprovázet vlastní videoklip a také komentář členů Metalliky, kterou už od roku 2003 tvoří kytarista a zpěvák James Hetfield, kytarista Kirk Hammett, baskytarista Robert Trujillo a bubeník Lars Ulrich. Do českých kin přenos distribuuje společnost Aerofilms.
„Jsme nesmírně rádi, že můžeme být součástí historického globálního okamžiku – propojení Metalliky s jejími fanoušky prostřednictvím tohoto přenosu,“ uvedla Kymberli Frueh, ze společnosti Trafalgar Releasing, která se v minulosti postarala mimo jiné o kinodistribuci dokumentu S&M², který mapoval obnovené spojení skupiny a symfonického orchestru města San Francisco.
Metallica zatím zveřejnila tři ukázky z desky, skladby Lux Æterna, Screaming Suicide a If Darkness Had A Son. Album produkovali James Hetfield a Lars Ulrich společně s Gregem Fidelmanem, s nímž spolupracovala i na předchozím dvojalbu Hardwired… to Self-Destruct z roku 2016.
Metallica je jednou z největších metalových kapel současnosti, ne-li úplně největší, byť její kariéru provázejí četné paradoxy a kontroverzní kroky. Není pochyb o tom, že zakladatel Lars Ulrich má lví podíl na tom, kam to skupina dotáhla. Je asi nejznámějším metalovým bubeníkem, rozhodně ale ne nejlepším. Jeho toporná, nepříliš vynalézavá a na koncertech často rytmicky nepřesná hra bývá předmětem sporu i v jádru věrných příznivců kapely.
Není ostatně tajemstvím, že v polovině osmdesátých let, kdy Metallica natáčela stylové pomníky Ride The Lightning (1984) a Master Of Puppets (1986), uvažovali členové kapely velmi intenzivně o Ulrichově vyhazovu.
Díky zmíněným albům a také deskám ...and Justice For All (1988) a Metallica (1991) se kapela stala dominantním tělesem na metalové scéně a předmětem takřka nekritického obdivu. O pár let později ale, v souladu s proměňující se hudební scénou, na níž pro klasický metal najednou nebylo místo, razantně změnila vizáž, prohlašovala, že ji tvrdý kov vlastně moc nezajímá, neposlouchá ho a mezi fanoušky se jí díky deskám Load a ReLoad z let 1996 a 1997 začalo přezdívat Rocklica.
Rozpaky vzbudil také jejich albový počin St. Anger z roku 2003, který je dnes synonymem černého Petra v diskografiích slavných kapel, případně jen těžko uchopitelný počin Lulu, který v roce 2011 Metallica natočila s Lou Reedem.
A když se heavy metal začal pozvolna vracet zpět na výsluní, Metallica pokorně svěsila hlavy, navlékla džísky s nášivkami a opět začala drtit thrash. Už ale ne tak vizionářsky a výjimečně jako kdysi. Doby, kdy určovala trendy, byly nenávratně pryč, dnes se jich kapela spíše sama chytá.
