Majáles je vlastně v podobné pozici jako Český Slavík. Ať už pořadatelé zkouší cokoliv, nakonec skončí u třech až pěti stejných jmen, která naplní areál, a studentské oslavy, jež probíhají za účasti vysokých škol celý den, uzavřou s největšími ovacemi a davy pod pódiem.
V Brně takhle publikum nadšeně tleskalo Chinaski, jimž se s materiálem z desky Rockfield povedlo přerodit v pódiově sebejistou kapelu, která v podstatě hraje hit za hitem. A přestože jim nad hlavami bouchaly ohňostroje, u fanoušků to stále vyhrávají civilností, hráčskou jistotou a srozumitelností.
Ta třeba chyběla předcházejícímu koncertu Tomáše Kluse, jenž zcela evidentně prochází duchovní proměnou, která se starší sladkobolnou částí jeho repertoáru už nejde úplně stoprocentně dohromady.
Majáles jakoby ho zastihnul na přestupní stanici. Spontánní výkřik jedné z fanynek: “Vykašli se už na ty tanky” naznačil, že se svojí chystanou angažovanou protiválečnou deskou to Klus možná nebude mít nejlehčí ani u svých nejvěrnějších. Brněnské publikum bylo spokojené (na závěr dokonce radostně tančilo po pódiu) ale ne paf, jak u Kluse bývalo zvykem.
Slovo jistota se dá dobře použít i na koncert Michala Hrůzy. Tentokrát ve smyslu té vzrůstající pódiové. Ať už se mu po úrazu “v hlavě” děje cokoliv, před kapelou stojí pevně v kramflecích a jeho přímočarým poprockovým písničkám majálesové publikum dobře rozumělo. Příjemným překvapením bylo zařazení přemýšlivých Prago Union na velké pódium a do jednoho z hlavních časů. Katova ležérnost podpořená živou kapelou příjemně osvěžila poprockový charakter hlavních scén.
Po monstrózním loňském ročníku s elektronickými čipy a počtem scén, na nějž skoro nestačily prsty na obou rukách, letos pořadatelé vrátili Majáles nohama na zem. I se čtyřmi pódii se ten brněnský patrně znovu zařadí mezi tuzemské hudební přehlídky s největší návštěvností a programem znovu předestřel, co letos česká scéna nabídne na většině letních festivalů.
Fakt je, že podle reakcí publika se zdá, že pokud pořadatelé v hlavní části programu neudělají pro příští rok ani jednu změnu, vyslouží si za to sice nejspíš znovu pár uštěpačných poznámek, ale nikdo z těch, kdo na Majálesy opravdu chodí, nespokojený nebude.
