Čert vem Jakeše (ne doslova!), jeho údajné pozvání na festival je už obehraná písnička. Ale tajit do poslední chvíle informace o tom, které z ohlášených kapel nakonec nepřijedou, je vůči platícím návštěvníkům nefér. Stejně tak skutečnost, že konkrétní data a hodiny většiny vystupujících se lidé dozvědí až po vstupu do areálu z festivalového Samizdatu, který stojí padesát korun. Mimochodem, ta brožurka s poměrně detailně popsanými změnami programu jistě nešla do tisku až ve čtvrtek ráno. Proto to působí trochu jako schválnost.
Fotogalerie |
Po pravdě by vůbec neuškodilo přestat hrát na jakousi spikleneckou notu. Tohle pomrkávání a odkazy na dobu před třiceti lety, kdy se první účastníci festivalu naháněli po lesích s komunistickou policií, působí jako klukovina dospělé hudební přehlídky nedůstojná. Disidentský odkaz Trutnoffu je snad dostatečně naplněn řadou besed a dalším politickým přesahem. Konspirace ohledně hudebního programu je už zbytečná.
Orchestr dobrý, ale...
Další stížnosti se snesly na skutečnost, že druhá scéna měla podobu stanu. V tomhle bodu je však potřeba se pořadatelů zastat. Ano, některé koncerty sice nepojaly všechny hudbychtivé návštěvníky, ale zase si i méně navštívená vystoupení zachovala kompaktní charakter. Nesporná výhoda stanů se ukázala až v neděli, kdy se na areál snesl po třech slunečných dnech déšť.
Na hlavní scéně v amfiteátru měly vesměs všechny kapely dobrý zvuk. Překvapila však absence obrazovek, které by dění na pódiu přiblížily i vzdálenějším divákům. Pro nemalou část publika tak byly koncerty „pouhou“ poslechovkou.
Známkujte festival TrutnoffHudební přehlídku můžete hodnotit zde  |
Jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu, který se vyžívá v žánrové pestrosti, mohlo být vystoupení Orchestru Václava Hybše. Že ta hudba mnohým bezděky evokovala dávné televizní estrády, by až tak nevadilo. Hity Semaforu byly skvělé, ale spojení-nespojení s Beatles revivalem bohužel nedávalo smysl. Totiž orchestr nejdříve odehrál směs písní liverpoolské kapely a potom pódium přenechal kapele. Mimochodem jedné z výjimek potvrzujících pravidlo o povedeném ozvučení. To byla vyloženě promarněná příležitost.
Primitivové váleli
Takže se o triumvirát prvenství z letošního Trutnoffu podělí dvě zahraniční a jedno tuzemské těleso. Koncert metalových Soulfly sice v jednu po sobotní půlnoci přilákal o něco méně lidí než o několik hodin dříve páteční vystoupení kapely Fear Factory, Max Cavalera se svou partou však předvedli mnohem muzikálnější představení. Škoda, že jim nevyšel lepší čas.
V pátek v undergroundovém stanu překvapil koncert obnovené kapely The Primitives Group, přímých předchůdců Plastiků. Sice hráli spíš plnokrevný bigbít říznutý trochou blues než nějaký „androš“, o to bylo ovšem jejich vystoupení zábavnější.
A do třetice takřka v samotném závěru excelovala britská skupina Skunk Anansie. Jejich dokonalé zapojení publika do hry je pořád něco, co nezvládá každý. Chtělo by to víc takových koncertů.
