Legendární skupina oprášila jedenatřicet let starý projekt a vypravila se s ním na turné. Skladbu tehdy natočili s Londýnskou královskou filharmonií a vydali na společném albu Concerto For Group And Orchestra.
Na začínající kapelu, která měla slavná alba In Rock nebo Machine Head teprve před sebou, to byl odvážný krok. Symfonie z pera hráče na klávesy Johna Lorda zazněla poprvé 24. září 1969 v londýnském sále Royal Albert Hall, avšak zvukově nekvalitní záznam si příliš příznivců nezískal.
Loni uplynulo třicet let od premiéry a skupina chtěla projekt oživit, jenže John Lord a jeho kolegové nemohli najít ztracenou partituru. Na pomoc přispěchal Holanďan Marco de Goeij, který třívětou kompozici rekonstruoval podle nahrávky a videozáznamu. Nového nastudování se tentokrát chopil Londýnský symfonický orchestr s dirigentem Paulem Mannem, který také přijede do Prahy společně s Párply.
Tato verze letos vyšla jako dvojalbum. Podle předchozích vystoupení odehraných v Londýně či Antverpách má toto rockově symfonické souručenství na programu jen Lordovu symfonii, ale také skladby z posledních desek Deep Purple i ukázky Lordova sólového projektu Pictured Within. Hostující zpěvák Ronnie James Dio, známý například z desek kapely Rainbow, si pak nazkoušel ukázky z muzikálu Butterfly Ball, jehož autorem je puprlovský baskytarista Roger Glover. Jako přídavek si všichni připravili patrně nejslavnější skladbu Smoke On The Water.
Historie populární hudby zná mnoho případů fúze velkých orchestrů s rockovými bandy nebo pokusů spojit klasiku s rockem či popem. Londýnští symfonikové natočili skladby The Beatles a Rolling Stones. "Stouni" si v devadesátých vyzkoušeli aranžmá vážné hudby a Mick Jagger kvůli tomu přezpíval některé klasické songy. Paul McCartney napsal několik zdvořile vymlčených kompozic, z nichž Liverpoolské oratorium zaznělo i na Pražském jaru. Naopak trio Emerson, Lake & Palmer se pustilo do klasiky nasyrovo, bez spolupráce s orchestrem. Skupina Electric Light Orchestra vytvořila na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let líbivý melodický styl, který čerpal z energického nástupu smyčců.
Úspěšný symfonický koncert složený z vlastních skladeb nahrála také britská triphopová skupina Portishead. Na smyčcových úpravách rockových klasiků přímo postavila kariéru finská skupina Apocalapytica, spojení se sanfranciským symfonickým orchestrem nedávno uskutečnila také americká skupina Metallica. Dvojalbový záznam S&M ze společných kalifornských vystoupení, která řídil dirigent Michael Kamen, měl značný ohlas a patrně on povzbudil i skupinu Deep Purple.
Recenze koncertu
Vystoupení se symfonickým orchestrem, které v úterý předvedla skupina Deep Purple v pražské Paegas Areně, bylo jen rozšířením jejich tradičního záběru. Světy rocku s klasiky se nepropojily. Londýnští symfonikové, kteří s Párply nedávno nahráli koncertní dvojalbum Concerto For Group & Orchestra, do Prahy nedorazili. Ostatně sotva by se asi posadili za plexisklo za kapelou a nečinně proseděli takřka polovinu koncertu.
A tak nakonec najatí hráči z Rumunska splnili svou úlohu ke spokojenosti Deep Purple a nakonec i zcela zaplněné holešovické haly. Testem tolerance bylo samostatné vystoupení tělesa, vykázaného i do jakéhosi zvukového útlumu. Publikum vyslechlo Rumuny pozorně a tiše, i když halu občas prořízl rockový výkřik: "Hobluj!"
Ačkoli skupina pozvala zpěváckého hosta Ronnie Jamese Dia, který se ujal písní Sitting In A Dream či Love Is All, a představila méně známé kompozice členů skupiny, na pódiu nevzniklo nic hudebně výjimečného. Orchestr vytvořil spíše jakousi dekorativní, masivní ozdobu purpleovských aranžmá; smyčce, dechy, harfa či tympány pomohly vystavět ještě hutnější zvukovou hradbu. Rockový patos Deep Purple a jejich hrdinsky vyklenuté refrény se přímo nabízely k symfonické podpoře. Jenže symfonici a skupina hráli obvykle "na střídačku" - a to nebylo příliš zajímavé.
Až v závěru večera, když se smyčce a rock nejčastěji slévaly v jeden proud, dostával dvouapůlhodinový koncert šťávu. Společně zahrané skladby Pictures Of Home či Smoke On The Water ospravedlnily přizvání symfonického orchestru, dívčího sboru i dechové sekce. Ale stejně byl nejlepší poslední přídavek, když skupina sama vystřihla Highway Star. Nový kytarista Steve Morse dodal stárnoucím Párplům více energie než sto symfoniků za zády.
Na začínající kapelu, která měla slavná alba In Rock nebo Machine Head teprve před sebou, to byl odvážný krok. Symfonie z pera hráče na klávesy Johna Lorda zazněla poprvé 24. září 1969 v londýnském sále Royal Albert Hall, avšak zvukově nekvalitní záznam si příliš příznivců nezískal.
Loni uplynulo třicet let od premiéry a skupina chtěla projekt oživit, jenže John Lord a jeho kolegové nemohli najít ztracenou partituru. Na pomoc přispěchal Holanďan Marco de Goeij, který třívětou kompozici rekonstruoval podle nahrávky a videozáznamu. Nového nastudování se tentokrát chopil Londýnský symfonický orchestr s dirigentem Paulem Mannem, který také přijede do Prahy společně s Párply.
Tato verze letos vyšla jako dvojalbum. Podle předchozích vystoupení odehraných v Londýně či Antverpách má toto rockově symfonické souručenství na programu jen Lordovu symfonii, ale také skladby z posledních desek Deep Purple i ukázky Lordova sólového projektu Pictured Within. Hostující zpěvák Ronnie James Dio, známý například z desek kapely Rainbow, si pak nazkoušel ukázky z muzikálu Butterfly Ball, jehož autorem je puprlovský baskytarista Roger Glover. Jako přídavek si všichni připravili patrně nejslavnější skladbu Smoke On The Water.
Historie populární hudby zná mnoho případů fúze velkých orchestrů s rockovými bandy nebo pokusů spojit klasiku s rockem či popem. Londýnští symfonikové natočili skladby The Beatles a Rolling Stones. "Stouni" si v devadesátých vyzkoušeli aranžmá vážné hudby a Mick Jagger kvůli tomu přezpíval některé klasické songy. Paul McCartney napsal několik zdvořile vymlčených kompozic, z nichž Liverpoolské oratorium zaznělo i na Pražském jaru. Naopak trio Emerson, Lake & Palmer se pustilo do klasiky nasyrovo, bez spolupráce s orchestrem. Skupina Electric Light Orchestra vytvořila na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let líbivý melodický styl, který čerpal z energického nástupu smyčců.
Úspěšný symfonický koncert složený z vlastních skladeb nahrála také britská triphopová skupina Portishead. Na smyčcových úpravách rockových klasiků přímo postavila kariéru finská skupina Apocalapytica, spojení se sanfranciským symfonickým orchestrem nedávno uskutečnila také americká skupina Metallica. Dvojalbový záznam S&M ze společných kalifornských vystoupení, která řídil dirigent Michael Kamen, měl značný ohlas a patrně on povzbudil i skupinu Deep Purple.
Recenze koncertu
Vystoupení se symfonickým orchestrem, které v úterý předvedla skupina Deep Purple v pražské Paegas Areně, bylo jen rozšířením jejich tradičního záběru. Světy rocku s klasiky se nepropojily. Londýnští symfonikové, kteří s Párply nedávno nahráli koncertní dvojalbum Concerto For Group & Orchestra, do Prahy nedorazili. Ostatně sotva by se asi posadili za plexisklo za kapelou a nečinně proseděli takřka polovinu koncertu.
A tak nakonec najatí hráči z Rumunska splnili svou úlohu ke spokojenosti Deep Purple a nakonec i zcela zaplněné holešovické haly. Testem tolerance bylo samostatné vystoupení tělesa, vykázaného i do jakéhosi zvukového útlumu. Publikum vyslechlo Rumuny pozorně a tiše, i když halu občas prořízl rockový výkřik: "Hobluj!"
Ačkoli skupina pozvala zpěváckého hosta Ronnie Jamese Dia, který se ujal písní Sitting In A Dream či Love Is All, a představila méně známé kompozice členů skupiny, na pódiu nevzniklo nic hudebně výjimečného. Orchestr vytvořil spíše jakousi dekorativní, masivní ozdobu purpleovských aranžmá; smyčce, dechy, harfa či tympány pomohly vystavět ještě hutnější zvukovou hradbu. Rockový patos Deep Purple a jejich hrdinsky vyklenuté refrény se přímo nabízely k symfonické podpoře. Jenže symfonici a skupina hráli obvykle "na střídačku" - a to nebylo příliš zajímavé.
Až v závěru večera, když se smyčce a rock nejčastěji slévaly v jeden proud, dostával dvouapůlhodinový koncert šťávu. Společně zahrané skladby Pictures Of Home či Smoke On The Water ospravedlnily přizvání symfonického orchestru, dívčího sboru i dechové sekce. Ale stejně byl nejlepší poslední přídavek, když skupina sama vystřihla Highway Star. Nový kytarista Steve Morse dodal stárnoucím Párplům více energie než sto symfoniků za zády.
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
 Deep Purple v Praze 10. 10. 2000. |
