RECENZE: Cabaret Voltaire se vrátili s úchvatnou zhudebněnou dystopií

Doba přeje návratům legend industriální hudby. Loni se s vynikající deskou Disturbance vytasili britští Test Dept. Po šestadvaceti letech vyrukovali s novým albem Shadow Of Fear jejich krajané Cabaret Voltaire.

Skupina Cabaret Voltaire | foto: Facebook kapely

Řeč je o kapele, ale ve skutečnosti je současná tvář Cabaret Voltaire sólovým projektem hlavní postavy Richarda H. Kirka. Nicméně deska vyšla pod hlavičkou kapely, tedy se bavme o „skupinovém“ díle. Hypnotickou koláž úzkosti, obav a skličující prázdnoty startuje funky industrial Be Free a už v následující The Power (Of Their Knowledge) se ocitáme ve studených rozsáhlých betonových halách, z jejichž polorozbořených zdí trčí kusy drátů jako poslední připomínka toho, že tu byl kdysi život. Propadáme se ještě o patro níž, Night Of The Jackal tepe neklidným rytmem, za každým rohem číhá překvapení, ne vždy příjemné.

Shadow Of Fear

90 %

Cabaret Voltaire

Do nervózně rozostřeného podkladu Cabaret Voltaire vyřezávají obrazy horečně probdělé noci. Budoucnost už není, co bývala, veškeré naděje jsou rozemlety na prach. Podobně neveselé obrazy se zhmotňují před očima s každou další skladbou.

Tvrdá, studená, jakéhokoli lidského doteku zbavená Universal Energy je pak ryzí ukázkou zvuku Cabaret Voltaire v roce 2020. Z dálky znějící hlasy, neúprosně tepavý rytmus, na který se nabalují další a další zvuky, žahavé bodance a nečekané zvraty. Hudba se zarývá přímo do mozku s nekompromisností počítačového viru a vzbuzuje nadšení stejnou měrou jako strach.

To jsou Cabaret Voltaire v jedné ze svých nejsilnějších hodin. Spoluvytvářeli žánr a i po mnoha letech k němu mají hodně co říct.