Brána mezi lidovkami a popem

Nová polská skupina Brathanki má takřka raketový vzestup. Kombinace lidové hudby, beatu a popu zabrala u tří set tisíc Poláků, kteří si loni koupili jejich první desku nazvanou Ano. Je to takový polský Čechomor, zní poněkud nepřesné srovnání. Zatímco Čechomor se zaměřil na tuzemskou lidovou muziku, Brathanki se inspirativně rozhlížejí po celé jihovýchodní Evropě.
"Líbí se nám hlavně maďarská lidová muzika, hudba z okolí Karpat nebo Balkánu. Ale hrajeme i skladbu od Franka Zappy. Nechceme se zamykat v žádných stylových hranicích a to myslím platí pro spoustu podobných kapel," říká kytarista Jacek Królik.

Na první album Brathanki rychle navázali letošní deskou Patataj. "To slovo znamená dusot koní. Má hodně společného s rychlejším, lehčím rytmem naší hudby," vysvětluje zpěvačka skupiny Halinka Mlynková, která se narodila v Českém Těšíně a hovoří perfektní češtinou. "V Těšíně jsem žila až do čtrnácti let. Do střední školy jsem chodila na druhé straně hranice, v polském Těšíně. Po maturitě jsem studovala etnologii v Krakově. Specializovala jsem se na lidové řezbářství na Těšínsku," vzpomíná Mlynková. Přitom brala hodiny jazzového zpěvu a snila o kariéře zpěvačky. Chtěla to zkusit i v populárním varšavském muzikálu Metro, ale prošvihla konkurs. Pak dostala tip na skupinu Brathanki, která sháněla vokalistku - a přinesla dosud málo známé kapele štěstí.

První singl Czerwone korale se stal přes noc hitem. Loni kapela takřka nesestoupila z koncertního pódia. "Hráli jsme ve Švédsku, Belgii, vydali jsme se i za krajany do Ameriky. Odehráli jsme tři sta koncertů za rok, někdy jsme zvládli i dva denně. Letos jsme v tomhle tempu naštěstí ubrali," tvrdí dívka, která stíhá i moderování vlastního televizního pořadu. V Polsku je zkrátka hvězda.

Na scéně je jich sedm. Kromě akordeonu mají housle, flétnu, basovou kytaru, elektrickou kytaru a bicí. Zkoušejí i tradiční nástroje, jako je třeba lyra korbowa z Maďarska. "Chceme lidi rozveselit. Naše vystoupení jsou dost živá, tančíme spolu s publikem," tvrdí Mlynková, jež považuje koncerty za nejdůležitější. "V lidové hudbě není jen smutek, ale také hodně radosti - a ta nás táhne dopředu."

Za folklorní ani folkovou skupinu se ovšem nepovažují. "V lidové muzice je velká energie i potenciál. My jsme se na ni napojili po svém způsobu, ale patříme spíš k popu nebo rocku. Zpočátku kolem nás nebyl tak velký rozruch. Lidi z hudební branže byli spíše skeptičtí a koukali se na nás skrz prsty. Já říkám, že jsme nechtěně otevřeli jakousi bránu. Posluchači asi zjistili, co všechno lidová muzika obsahuje, a jejich zájem pomohl i dalším polským skupinám. Podařilo se nám oslovit snad všechny generace. Kvůli nám se členové rodiny nehádají. Poslouchají nebo snášejí nás skoro všichni," říká Mlynková.

A název Brathanki? Prý vznikl spojením slov bratr Hanky, v polštině brat Hanki. Hanka byla kamarádka členů kapely a měla pohodového bratra, s nímž si muzikanti rozuměli.

Polská skupina Brathanki.

Polská skupina Brathanki.

Polská skupina Brathanki.

Polská skupina Brathanki.