„Je dobře, že Slámův film vznikl. Myslím, že bychom se měli zabývat i bolestnými a často dodnes nezahojenými ranami naší novodobé historie. K nim patří i meziválečné soužití s německou národnostní menšinou, druhá světová válka a také poválečný odsun a jeho důsledky,“ míní historik Pavel Kosatík.
Držitel několika Českých lvů natočil kroniku malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých až padesátých let minulého století. V popředí příběhu stojí osud jedné rodiny, na kterou události dopadají vždy plnou silou. Ve snímku hrají Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Bára Poláková, Csongor Kassai, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Cyril Drozda či Marek Taclík.
„Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami,“ říká režisér Bohdan Sláma o době, kdy se tradiční pospolitost vsi mění a z celoživotních sousedů se mohou stát vrazi.
Krajinu ve stínu inspiroval masakr v obci Tušť na jihu Čech, kde bylo koncem května 1945 brutálně zavražděno čtrnáct lidí. Divoký poválečný odsun Němců postihl přes půl milionu lidí, dvacet tisíc z nich bylo podle odhadů popraveno samozvanými soudci. Masakr v Tušti však nebyl jen pomstou na domnělých kolaborantech, ale nesl v sobě tragédii celé oblasti.
„Obyvatelé Vitorazska žili vždy v Rakousku, jejich obce byly přičleněny k Československu až v roce 1920. Když se na podzim 1938 objevila možnost návratu ke kořenům, řada lidí ji využila, jenže po anšlusu už to značilo příslušnost k nacistickému Německu a po válce vedle spravedlivě potrestaných bylo postiženo také mnoho nevinných,“ dodává Kosatík.
Autorem scénáře je Ivan Arsenjev, kameramanem je Diviš Marek, s nímž Sláma natočil své filmy Štěstí, Venkovský učitel, Čtyři slunce nebo Bába z ledu, osudovou epopej Krajina ve stínu nasnímal v černobílé verzi na klasický filmový pás. Do kin jde novinka 10. září.
