RECENZE: Matoucí, fascinující i doslovný. Seriál Sandman má mnoho tváří

Svého času se v případě Sandmana hovořilo i o filmové adaptaci, ale seriálová forma je pro epizodický svět vládce snů Morfea a jeho sourozence z rodu Věčných mnohem příhodnější.

I tak je velmi obtížné nějak seskupit a zpřehlednit čirý výtrysk Gaimanovy neohraničené fantazie, jeho vypravěčské mistrovství a lehkost, s jakou snová příběhy a vzájemně je propojuje.

Seriál, pod nímž jsou kromě samotného Gaimana podepsáni scenáristé David S. Goyer a Allan Heinberg, zachovává kaleidoskopickou strukturu díla, jak obsahově, tak formálně. Střihem se přesouváme mezi staletími, jedním pohybem kamery se z městského parku přesuneme do samotného pekla.

Průvodcem, nikoliv nezbytně hybatelem všeho dění, je Sandman. Neboli Morfeus, pán říše snů. Jeho herecký představitel Tom Sturridge dokázal postihnout jeho neproniknutelný výraz plný věkovitého smutku, aniž sklouzl k laciné ztrápené „emo“ póze.

Skvělá je i Kirby Howell-Baptiste jako jeho sestra Smrt, u níž registrujeme jednu z několika změn oproti předloze. Zmíněná herečka je totiž černé pleti, přičemž Smrt v komiksu je „bílá“. Posuny v rámci genderové, LGBTQ a dalších vyvážeností se staly předmětem bouřlivých diskusí, diváci možná ne zcela s komiksem obeznámení se tázali, zda opravdu musí být ta či ona postava nutně gay a podobně.

Jistěže nemusí, ale není to nic, o čem by se měly vést sáhodlouhé debaty. Kdo se zastavil jen u těchto vnějších znaků a nesnažil se rozkrýt všechny vrstvy, které seriálový Sandman nabízí, ošidil sám sebe. Neboť například šestá epizoda Zvuk jejích křídel patří k tomu absolutně nejlepšímu, co letos na televizních obrazovkách nebo monitorech spatříte.

Magie příběhů zkoncentrovaná do brilantních dialogů ve skvostném hereckém přednesu. Říká se, že každý film, případně seriál, v sobě skrývá charakteristiku sebe sama. V tomhle díle nalezneme výrok, který mohou vzít za své ti, které toto zpracování Sandmana uchvátilo: „Tvé téma, jak to vidím já, je, že pro své umění a své sny se člověk může družit a smlouvat s nejtemnějšími silami.“ Kdo dá přednost knižní podobě, může oponovat slovy: „Velké příběhy se vždy vrátí ke své původní formě.“

Sandman

85 %

USA, 2022, 8 h 4 min (Minutáž: 38–54 min)

Režie: Jamie Childs, Mike Barker, Mairzee Almas, Andrés Baiz a další

Předloha: Neil Gaiman (komiks)

Hrají: Tom Sturridge, Gwendoline Christie, Charles Dance, Boyd Holbrook, Jenna Coleman, Vivienne Acheampong, Sanjeev Bhaskar, Asim Chaudhry, David Thewlis, John Cameron Mitchell, Stephen Fry, Joely Richardson, Patton Oswalt, Kirby Howell-Baptiste, Daisy Head, Ferdinand Kingsley, Razane Jammal, Niamh Walsh, Nina Wadia, Emma Duncan a další

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 78 %

IMDb: 7.7

Ne vše se vydařilo bez námitek. Občas je seriálový Sandman zbytečně doslovný. Například scéna v pekle, kdy Morfeus bojuje s Luciferem o svou přilbu, není kvůli dovysvětlení posledního tahu tak působivá jako v komiksu. A když už je řeč o pekle, řečený padlý anděl Světlonoš, jehož ztvárnila Gwendoline Christie, zcela postrádá charizma a respekt, působí spíše jako poněkud vrtošivá teta v podivné paruce.

Nad dílčími výhradami ale převládá uspokojení, že podstatné zůstalo zachováno. Opojná, magická síla a moc novodobých mýtů, disputace o smyslu bytí a nesmrtelnosti. Konference sériových vrahů, panoptikum bizarních figur. Nejistota, zda se právě nacházíme v bdění, nebo jsme už plynule přešli do stavu snění. To vše seriál dokáže zprostředkovat.