RECENZE: Máme rádi Jardu Jágra, Česko a po padesátce hlavně klid

Možná i lidé, kteří soutěží Máme rádi Česko jinak pohrdají, si v pátek na Primě pustí její speciální díl Máme rádi Jardu. Kvůli oslavenci, brzkému padesátníkovi Jaromíru Jágrovi.

Pořad Máme rádi Jardu zosobňuje samozřejmě projekt ryze účelový, ale současně docela funkční a rozhodně snesitelnější než obvyklé estrádní benefice jubilantů.

Pokud se totiž dotyčná celebrita zapojí do hry podle běžných pravidel zábavného pořadu Máme rádi Česko, k nimž patří jak stálí kapitáni, tak jednotlivé soutěžní disciplíny, pak oslavování, gratulování, vyznávání, velebení, svatořečení a podkuřování z obrazovky tak ostudně netrčí – tedy s výjimkou rámcových monologů moderátora Libora Boučka.

Prokázala to loni verze nazvaná Máme rádi Jiřinku, věnovaná výročí herečky Jiřiny Bohdalové, a nyní znovu „jágrovská“ varianta Máme rádi Jardu; o to více, že dala dohromady unikátní sestavu týmů.

Počínaje protivníky vedenými Vojtěchem Kotkem, známými sportovci včetně šampionova blízkého spoluhráče, a konče dvojicí hokejistových bývalých přítelkyň, po jejichž boku Jágr coby host kapitána Jakuba Prachaře stanul, aniž by byl vystaven lechtivé pikantérii.

Jestliže už sám soutěžní model oslabuje mramorovou stavbu uctivých pomníků, pak jeho bonusem se stává osobnost vládnoucí bezprostředností, uvolněností a vtipem bez falešné skromnosti, což Jágr naštěstí splňuje.

O velikosti suspenzorů pro různé profese žertuje pohotově, ale v mezích vkusu; jako kreslíř baví řekněme výtvarným minimalismem. Jakmile se skóre pro jeho předpokládanou sestavu vítězů začne vyvíjet nepříznivě, neváhá ve stylu sportovních zvyklostí s nadsázkou požádat o přestup ke konkurenci. A když má vyslovit narozeninové přání, možná svou upřímností překvapí: „Já mám nejradši klid.“

Máme rádi Jardu

55 %

TV Prima, režie Michael Čech

Kinobox: 58 %

Ne že by se skalní fanoušci o Jágrovi dozvěděli něco přelomového. Že miluje bábovky, o něž se hraje, zavání až okatou familiárností, která zaskřípe vícekrát. 

Nicméně po letech již obehranou podobu cyklu Máme rádi Česko dokáže jeho obměna typu Máme rádi Jardu alespoň docela příjemně osvěžit – a na oplátku spláchne patos, který by na půdorysu jiného formátu narozeninové poctě hrozil.