Z filmu Moonfall

Z filmu Moonfall | foto: Bioscop

Děravý, směšný, líný. Emmerich to za sci-fi Moonfall zase schytal

  • 4
Dalo se to čekat. Ač režisér Roland Emmerich po titulu 2012 slíbil, že s katastrofickými filmy typu Den poté či Den nezávislosti končí, natočil Moonfall. Jde do kin řady zemí včetně Česka a nejlichotivější z prvních recenzí tvrdí, že snímek bohužel není „až tak děsivě špatný, aby aspoň tím bavil“.

Trvá přes dvě hodiny, stál nejméně 150 milionů dolarů, složily se na něj Velká Británie, Čína, Spojené státy a Kanada, na jejímž území se natáčelo, a líčí, jak Měsíc vychýlený neznámou silou ze své oběžné dráhy hrozí srážkou se Zemí, jejíž blížící se zánik už naznačují záplavy, tsunami, zemětřesení či požáry. Jenom tři lidé snad znají cestu k záchraně planety; hrají je Halle Berryová, Patrick Wilson a John Bradley.

„Dá se o apokalypse udělat film natolik hloupý, že je sám svého druhu katastrofou? Ano, dá, odpovídá Moonfall. Nedbalá sci-fi obsahuje více děr než krátery na Měsíci a krutě se vysmívá NASA,“ píše Carla Hayová z Culture Mix.

Z filmu Moonfall

Brian Orndorf z Blu-ray.com míní, že Moonfall sice není vyloženě nejhorší z Emmerichových děl, ale silně se jim blíží. „Nemá energii na to, aby přinesl něco jiného než neobratné scény hrdinství a stupňované vážnosti, z nichž však současně tryská čirá směšnost,“ dodává.

V jiných recenzích se hovoří o „líné“ podívané, v níž ani trikové prvky zrovna neoslní. A napříč kritikami se zmiňuje jak okatě korektní obsazení, tak patetické dialogy typu „Jsme mrtví? – Ne, jsme na Měsíci. To může být největší věta, jakou kdy člověk vyslovil.“

Podstatu zápletky, tedy možnost, že by se Měsíc, ať už přirozenými nebo umělými prostředky, odpoutal ze své oběžné dráhy a spadl na Zemi, pak nebere vážně snad vůbec nikdo. Ovšem Emmerichův tým se zaštiťuje odbornou poradkyní, jíž je geofyzička a výzkumnice katastrof Mika McKinnonová.

Na otázku, zda by se něco takového mohlo stát, odpověděla: „To je čistě technický problém. Fyzika to prověřuje. Jde o pouhé inženýrství, bez ohledu na to, zda by se Měsíc skutečně dal přesunout.“ McKinnonová, jež tvůrcům radí již léta, vysvětlila též, v čem spočívá její práce. 

„Úkolem vědeckého konzultanta není informovat filmaře, že jejich příběh nelze vyprávět, nýbrž poskytnout jim alespoň věrohodný kontext pro scénář, který vyvíjejí. Takže jsme použili vědecké modely, abychom zmapovali, jak by to na Zemi mohlo vypadat, kdyby se Měsíc začal přibližovat k jejímu povrchu.“ Čili ryze teoreticky.