Možná by se dalo Pelíškům říkat Báječná léta pod psa - díl první. Končí totiž právě tam, kde vieweghovská rodinná sága začínala. Hřebejkovým pozorovatelem ovšem není dítě, nýbrž gymnazista Michal, hrdina s pubertálně zostřeným viděním. Je mu trapně kvůli otci, naivně zapálenému důstojníkovi, jenž velebí umělohmotné skleničky coby vynález chytrých hlav ze socialistického Polska. Je mu trapně kvůli mamince, jež pokorně přikyvuje diktátu jídelníčků na domácí nástěnce a tiše vaří po svém.
Obrací se mu žaludek nad tupě blahosklonným učitelem a milencem maminčiny sestry, jenž žaluje: "Květinová alternativa v rodině důstojníka lidové armády!" A chce se mu umřít, neboť jeho Jindřiška dává přednost spolužákovi, kterému chodí z Ameriky módní dárky od soudruhů rodičů.
Ani Jindřiška nad svým otcem, zarytým a zatrpklým opozičníkem, zrovna nejásá. Zatímco u sousedů slaví nad ruskou vodkou, dívčin otec buduje betlémy, zpívá Ach, synku, synku a své křivdy přenáší na nemocnou matku. V jedné chvíli na souseda v uniformě pokřikuje Ty Koněve a Proletáři všech zemí, vyližte si, vzápětí manželku napadne, že na rozdíl od něj staví bolest na odiv. Oba otcové jsou směšní, trapní a mimo - jako všichni, když je někomu sedmnáct. Ale divák při tom necítí zlobu, spíše soucit se stopou studu.
Zprvu se publikum především baví. Volný sled vánočních rituálů, tetiny známosti na inzerát, hry se všudypřítomnými rekvizitami socialistických mozků od kýčovité svítilny až po zocelující hračku Vyděržaj, pioněr, nedostupné americké filmy promítané na zeď, beseda bodrého příslušníka se studenty - to vše je tu zdánlivě pouze kvůli vděčnému smíchu. Jenže příslušník občas trefí nevinného, do domu vejde smrt, svatební veselí, jež má propojit politicky nesmiřitelné rody, končí okupační kocovinou. A všem se hroutí jejich svět.
Mimořádná přehlídka českého herectví nedovoluje zmínit jen některá jména - Hřebejk je dovedl k pocitu čisté důvěrnosti. I náladu doby s detailní věrností každé dečky či vázičky nastolí během prvních scén. Snad jen dramaturgicky Pelíšky trochu hřeší: kabaretní skladbou v prvé části, vypravěčskou vysvětlivkou v závěru, dlouhou "televizní" doslovností. Ale milé kronice rodičů a dětí se snadno odpouští.
|
Pelíšky (ČR 1999) | |
| režie | Jan Hřebejk |
| scénář | Petr Jarchovský s použitím motivů z knihy Petra Šabacha Hovno hoří |
| hrají | Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Eva Holubová, Bolek Polívka, Emília Vášáryová, Jiří Krejčík a další |
| distribuce | Space films |
| čas | 115 minut |
