Jednak očitá návaznost na film Miloše Formana Hoří, má panenko není v případě jeho ženy opisování, nýbrž vtipná partnerská hra, jednak Mokré tričko dovádí variaci na věčné provinční trapno k jiné, ženské pointě. Ale podstata trvá. Lokální soutěž zmáčených slečen, v jejíž porotě si přivydělávají "světáci" domácího showbyznysu, trefně postihuje upoceně bujarou šmíru.
Místní kapela, místní výčep, místní honorace novodobých papalášů a jejich manželek, vesměs typově přesných. Prostě Formanův svět mění v pojetí Formanové úhel pohledu, nikoli však podobu hořké a čím dál hořčejší grotesky ústící v morální kocovinu. Ve finále trochu názornou, ale beze slov.
Z cyklu Škoda lásky
Bohužel naděje, že se s Mokrým tričkem projekt konečně nadechne, vzala hned zasvé. Následující Maruška spadla do umělohmotné krajiny, kde už jsme jednou byli, k milostné leči "druhého já" Michala Viewegha čili Jiřího Langmajera v roli spisovatele. Minule v Úspěšném lovu narazil na dívku zákeřnou, teď na svatou prostotu, jejíž typ neposkvrněné venkovanky vlekoucí brambory do hříšné Prahy připomínal románek fabričky z 19. století. Škoda lásky? Spíš slov.
