Jeho hlavním tématem proto byla historie československého filmu, kterou připomínal prostřednictvím známých melodií stříbrného plátna.
PoprvéPrvní filmovací den na Barrandově připadl na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek Svatopluka Innemanna Vražda v Ostrovní ulici. |
Galavečer zahájila zpěvačka Ilona Csáková písní Slunečnice z filmu Hotel Modrá Hvězda. Herečka Luba Skořepová na jevišti zavzpomínala na své filmové začátky. "V době, kdy jsem začínala, byla hodně populární herečka Zita Kabátová, proto jsem se snažila před konkurzem na jednu roli učesat jako ona, a možná i to nakonec způsobilo, že jsem tu roli dostala," řekla Skořepová.
Moderátor večera Daniel Rous divákům připomněl, že nejvíce obsazovaným hercem se stal Theodor Pištěk, který si zahrál 325 filmových rolí.
Muzikálová herečka a zpěvačka Lucia Šoralová v premiéře s českým textem zazpívala úvodní skladbu z filmu Schindlerův seznam. Hudba z tohoto filmu byla oceněna Oscarem a soundtrack k filmu se nahrával v barrandovském studiu v Praze Ve Smečkách.
Mluvilo se i o Zitě Kabátové (zde s Janem Pivcem ve filmu Muži nestárnou z roku 1942)
V podání Heleny Vondráčkové, Leony Machálkové, Markéty Konvičkové, Ondřeje Rumla, Davida Deyla nebo Pavla Vítka dále zazněly známé skladby divadla Semafor, hudebního skladatele Karla Svobody, melodie z filmových pohádek, ale i slavné hollywoodské hity.
Slavnostní výkop základů ateliérů na pražském Barrandově se uskutečnil 23. listopadu 1931 a první filmovací den připadl na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek režiséra Svatopluka Innemanna Vražda v Ostrovní ulici. Po roce 1948 byl vládním nařízením zřízen znárodněný Československý státní film a dobře vybavený a válkou téměř nepoznamenaný Barrandov se stal nejdůležitější základnou obnovené národní kinematografie.
RekordmanNejvíce obsazovaným hercem se stal Theodor Pištěk, který si zahrál 325 filmových rolí. |
V barrandovských ateliérech se dostala k tvorbě i generace české nové vlny, která významně zasáhla do evropské i světové kinematografie a kteoru zastupovali režiséři Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Pavel Juráček, Jan Němec či Evald Schorm. Barrandovské filmy Obchod na korze z roku 1965 a Ostře sledované vlaky z roku 1966, získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvící film. Formanovy Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko byly na Oscara nominovány.
V osmdesátých letech byly na Oscara nominovány filmy režiséra Menzela Vesničko má středisková a snímek debutujícího režiséra Jana Svěráka Obecná škola. Svěrák v roce 1996 obdržel Oscara za film Kolja.
Za dobu osmdesátileté existence se v ateliérech natočilo přes 2500 českých a zahraničních filmů, které společnost přímo vyrobila nebo se na jejich výrobě podílela.
