Film Toulaví psi je docela jiný a nebude se líbit každému. Tchajwanský tvůrce si v něm ale dokázal obhájit svou osobitost odměněnou řadou festivalových cen včetně Zlatého lva za dílo Ať žije láska.
Zatímco někoho může téměř patnáctiminutový záběr na zdánlivě nehybné tváře v závěru popudit, vnímavější divák sleduje s napětím jejich výraz, z něhož lze vyčíst, co se děje v jejich mysli. Film o vyvržencích přežívajících na okraji Tchaj-peje je i obrazově působivou metaforou a těžko zůstane mimo úvahy poroty.
80 minut bez střihu
Ani v hodnocení dalších děl druhé půle soutěže nejsou kritici jednotní. Novince Terryho Gilliama Zero Theorem jedni nadšeně tleskali, jiným se však svět společnosti ovládané technologií, stvořený překypující vizionářskou imaginací tvůrce 12 opic, zdál skoro banální. Podobně rozporuplně byl přijat kanadský film Xaviera Dolana Tom na farmě s tématem rozdílného přístupu k homosexualitě. Nechává otázky bez odpovědí, ale právě pro neurčitost a výkon režiséra v titulní roli si jej část kritiky vysoce cení.
Spíše poselstvím než výrazným stylem zaujal ve filmu Ana Arabia izraelský režisér Amos Gitai. Setkání mladé novinářky s několika obyvateli periferních uliček, kde svorně žijí Izraelci i Arabové, sleduje kamera v jediném osmdesátiminutovém záběru beze střihu, aby tvůrce podle vlastních slov "symbolicky podpořil výzvu k mírovému řešení konfliktu".
Svým způsobem až cynickým protikladem se mu stal dokument Errola Morrise Neznámý známý, portrét jednoho z architektů války v Iráku, pragmaticky uvažujícího Donalda Rumsfelda, jenž kritickým tónem oslovil zejména protiamericky naladěné diváky.
Co nejí Johanssonová
Jednoznačné zklamání přinesl druhý italský film, Neohrožený. Režisér Gianni Amelio, držitel Zlatého lva z roku 1998, byl veden ušlechtilým cílem zachytit život obyčejného slušného člověka v Itálii za krize, bohužel scénář ani režie nejsou na úrovni záměru a vynikající herec Antonio Albanese film nespasí před chvilkami trapnosti.
Ale i sofistikovaný film Jonathana Glazera Pod kůží provázely posměšky části publika. Svůdná mimozemšťanka v něm likviduje pozemské muže včetně českého turisty v podání Kryštofa Hádka, dokud nezačne jevit známky polidštění, aniž se však stane ženou.
Pozornost dílu zajistila přítomnost Scarlett Johanssonové. Kdysi plachá dívenka, jež roku 2001 na karlovarském festivalu byla tou méně známou ze dvou hereček Přízračného světa, je dnes velkou hvězdou. Předem poslala do hotelu seznam jídel, která nesnáší, obklopuje ji suita asistentek, agentů, vizážistů a prý už má i rozmary. Nicméně přiznala tu svou lásku k Felliniho Silnici, takže se tak úplně, řečeno s jejím starším filmem, "neztratila v překladu".
