Oba snímky zatím "pod pokličkou" chystá ČT, oba se vracejí do minulosti, ale do rozdílných epoch a s odlišným pojetím. Snímek scenáristy Marka Epsteina a režiséra Jiřího Stracha, v němž hlavní roli vytvoří Ivan Trojan, najde v 70. letech prvky hodně černé komedie. A dvoudílný film Jiřího Svobody, na jehož scénáři se podílel představitel jedné z rolí Tomáš Töpfer, sleduje za války osud dívenky osvojené židovskou rodinou.
Ivan Trojan s Českým lvem za výkon ve filmu Ve stínu
Trojanův hrdina vypadá dokonale antihrdinsky: bezbarvý úředníček, který se bojí emigrovat, zvednout hlas, ba i jít k zubaři. Právě proto, že ho druhý den čeká trhání zubů moudrosti, opije se do němoty na podnikovém večírku a potom v ranní kocovině z Rádia Svobodná Evropa slyší své jméno mezi signatáři Charty 77. Zpanikaří, na svůj podpis ani jeho okolnosti si vůbec nevzpomíná, slovy tvůrců se pokouší z průšvihu "nějak vyšvejkovat", jenže politická mašinerie trestu už se rozjela.
Další seriály a filmy, které chystá Česká televize
|
Vyhazují ho z práce a syna ze školy, rodinu vystěhují z bytu do nuzného suterénu, kam protéká obsah stoupaček, zkrátka se brodí "v kotlíku normalizačních protivenství" až po kolena, obrazně i doslova. Aby šíleností v dosud poklidném životě neměl málo, dostane ztroskotanec považovaný za rebela do ruky i zbraň, a ta podle zákonů dramatu musí vystřelit.
Cesta do Terezína
Zatímco Trojanův nedobrovolný odbojář se postaví před kameru až na podzim v produkci brněnského studia, Svobodův projekt už se začal natáčet. Vypráví o holčičce odložené do nalezince, kterou si počátkem 30. let vezme za vlastní židovský pár, advokát a jeho manželka. Rodina si projde veškerá potupná omezení, na nichž se aktivně podíleli představitelé našich úřadů: advokátní komora, lékařská komora, vládní nařízení o zákazu chovat doma zvířata, vlastnit telefon. A to přesto, že muž se cítil jako Čech, za mobilizace narukoval a ortodoxní tradici nevyznával.
"Adoptivní rodiče cítí vinu za to, že dítěti vybrali osud, který mu nebyl předurčen, a pokoušejí se dceru Klárku zachránit všemi možnými způsoby," shrnuje režisér další vývoj událostí. Dokonce se snaží dohledat dívčinu biologickou matku a křestní list, jenže "úředně" je holčička osvojená, zapsaná v matrice židovské obce, a tudíž s rodiči sdílí transport do Terezína, později do Osvětimi. "Přestože se dívka nakonec dozví pravdu o svém původu, vědomě se rozhodne přijmout osud národa svých adoptivních rodičů, který se stane také jejím národem," popisuje Jiří Svoboda nevšední variaci na známé historické téma.
Marta Vančurová jako babička
Rozdílných motivů se však najde víc. "Naše vyprávění se liší od mnoha příběhů z času holokaustu zejména tím, že se v něm prakticky neobjevují Němci. Pochod do Terezína ze stanice Bohušovice hlídají čeští četníci, kteří jsou přítomni rovněž v hlídkové službě v Terezíně spolu s příslušníky židovské pořádkové stráže," podotýká.
Při psaní scénáře autorům pomohla svými vzpomínkami Helga Weissová-Hošková, autorka světoznámých dětských kreseb z Terezína. "Předběžně jsme domluveni také s Evou Erbenovou, autorkou knihy Životy Evy L., která žije v Izraeli, že by v závěrečném obrazu filmu ztvárnila Klárku, bilancující na 85. narozeninách svůj životní osud," plánuje režisér. Rodiče děvčátka hrají Petr Štěpán a Agi Gubik, babičku Marta Vančurová, Töpfer zástupce rady starších.
Oba snímky spadají do kolekce novinek, které ve čtvrtek hodlá ČT odtajnit. Patří k nim také retroseriál První republika z dílny tvůrců cyklu Vyprávěj a další tři projekty.
