Český lev za rok 2009Najbrtův Protektor získal šest cen 10 postřehů z filmových Lvů |
Všiml jste si, že jste sklízel na scéně snad největší ovace?
Dojalo mě to, opravdu. Ale jak mě lidé přijali, obklopili a vítali, to nebyl výraz nějaké senzace, nýbrž odměna za to, že ve mně vidí člověka, který to bere opravdu vážně. Až moc, však mi to taky vytýkali.
Nebylo to riziko, vrátit se po letech k filmu?
Jistě, bylo – riskantní jsou ostatně i mé nemoci. Ale když přišel telegram, že jsem nominován na Českého lva – v tak vysokém věku a za tak náročný projekt, věděl jsem, že za risk to stálo. A skutečně si to pokládám za čest.
Na Slovensku už film také hrají?
Ano, Kawasakiho růže už měla slovenskou premiéru. Čímž se zároveň omlouvám, že na českou premiéru jsem nepřijel. Bylo to v době, kdy uhodily mrazy až sedmnáct stupňů pod nulou. Každý den jsem napjatě sledoval předpověď počasí pro Česko – a jakmile řekli, že bude ledovka, věděl jsem, že nepojedu.
Bál jste se?
Víte, chodil jsem kvůli kondici každé ráno v pět na dlouhé procházky, nejdřív tříhodinové, pak dvouhodinové – až mi lékař řekl, že kolena to nevydrží. A jednou jsem na ledovce upadl a ležel tři týdny v nemocnici. To jsem nechtěl znovu riskovat.
Dal vám Český lev chuť točit dál?
Nechci se kasat, že budu pokračovat, když jsem v šestaosmdesáti letech hrál postavu ještě o tři roky starší než já – na to mě taky nachytali. Ano, mohou přijít takové nabídky, nicméně vnitřně jsem přesvědčen, že Kawasakiho růže je nádherná tečka za mým hereckým životem – divadelním, televizním i filmovým.
