Natočit dobrý film, to vyžaduje dobré herce, režiséra i scénář. Natočit výbornou trilogii však vyžaduje ještě mnohem více, zvlášť když je animovaná. Tvůrci z amerického filmové studia Pixar našli ten správný recept, říznutý dokonalou moderní technologií, která rozhýbala postavičky v Příbězích hraček.
Žádný ze tří dílů není vyloženě slabý, jak tomu často bývá v jiných několikadílných sériích. A postavy v čele s Rakeťákem Buzzem a kovbojem Woodym neztratily svůj vtip.
Hlavně proto, že na vše dohlíží stejný tvůrčí tým pod vedením Johna Lassetera, který v posledním díle, jenž měl nedávno premiéru v kinech, vyměnil roli režiséra za producenta. První díl vznikl už před patnácti roky. A s tím, jak se zdokonalovaly technologie, rostly i možnosti tvůrců. Kromě toho kreslené postavy na rozdíl od herců nestárly.
"První díl zahrnoval jen sedmdesát šest hraček. Všechny jsme si museli jít prostudovat do hračkářského obchodu. Byla to nádhera," vzpomíná John Lasseter, šéf animace studií Disney a Pixar.
"Ve třetím pokračování si už zahrálo dvě stě osmdesát šest postav a jejich dvojníci se objeví ve více než třech desítkách knížek a videoher. Výkonnější počítače zkrátka umožňují nejenom lepší záznam detailů, barevných odstínů a pohybů, ale vylepšují i dynamiku," dodává. Kde se však rodí animované hity Pixaru, které získaly už více než dvacet Oscarů?
Ostraha jako na letišti
"Kouzelnické" studio se rozkládá mezi americkým San Franciskem a Oaklandem v malém zapadlém městečku Emeryville. Táhne se podél jednoho bloku a z venku vůbec nevypadá supermoderně. Naopak působí trochu jako staré tovární haly, ve kterých se roztáčela kola průmyslové revoluce.
Vzhled však klame, protože před sebou máte moderní konstrukci ze železobetonu, která se zbavila nedokonalostí svých předchůdců. Tak třeba stropní okénka, která poskytují filmařům měkké přirozené osvětlení, dřevěné podlahy zase zahřívají odkryté kovové základy.
Příběh hraček se završuje se ctíProcenty v recenzi útočí i na Vzhůru do oblak |
Hlavním heslem tu však je bezpečnost. Studio Pixar se lidem z venku příliš neotvírá. I u vchodu do projekční místnosti si "sekuriťáci" každého ještě znovu prověří jako na letišti. Pouze s tím rozdílem, že ostraha nehledá zbraně, ale kamery, mobily a jakoukoliv záznamovou techniku.
Obava ze špionů, kteří by mohli zneužít některý z originálních nápadů, je velká. Hlídači tu jako ostříži sledují na obrazovkách pohyb každého "vetřelce", tedy i pozvané skupiny novinářů.
Tom Hanks jako dabér
Když vejdete do jednopatrové budovy, nenechají vás na pochybách, komu tohle všechno patří. Před atriem stojí v nadživotní velikosti značka firmy a uvnitř dekorace z filmů, jež jdou právě do kin. Právě v atriu si tvůrci tříbí myšlenky.
Původních šest stovek zaměstnanců už nabobtnalo na dvojnásobek včetně dobrovolníků a studentů vlastní "univerzity animace". Život jim usnadňují v areálu umístěné vysuté lávky, po kterých animátoři jezdí na koloběžkách a kolech, aby si rychle vyměnili nápady. A v rohu se třpytí z vitríny místní poklady, tedy ceny včetně Oscarů.
Srdce studií však tepe v přízemí a prvním patře, kde animátoři čarovali na počítačích, aby vykreslili nové dobrodružství figurek z Příběhů hraček. Sem smějí novináři jen při premiéře, aby si dokázali představit, jak se v současnosti vytváří animované filmy.
A není to nic jednoduchého, pár měsíců v žádném případě nestačí. Od začátku do konce se animovaný film točí nejméně čtyři roky a asistuje přitom až čtyři sta tvůrců.
Při výrobě "animáku" však nejde jen o techniku. Záleží i na hercích, kteří postavičky namluví. A platí, že slavné hlasy neuškodí. Kovboj Woody tak ve třetím díle Příběhu hraček vtipkuje hlasem Toma Hankse a Rakeťák Buzz hlasem Tima Allena.
V novém pokračování jim zdárně sekunduje sestra Johna Cusacka Joan, bývalý agent 007 Timothy Dalton či někdejší Batman Michael Keaton.
Oba hlavní hrdiny i ostatní čeká tentokrát nejistá budoucnost, protože chlapec Andy už dorostl a odchází z domova na studia. Postavičky to však nevzdávají.
"Woody je vášnivý, nebojí se žádné akce," popisuje svého hrdinu Tom Hanks.
"Vše dělá naplno se stoprocentním odhodláním. Fakt, že Pixar dokázal přijít s třetím Příběhem hraček, který je skutečně nápaditý, jen dokazuje, jak schopní v tomhle studiu jsou."
K široké škále hraček od dinosaurů po pana a paní Bramboru, které se chtějí v příběhu vyhnout recyklování, patří tentokrát i slavní Ken a Barbie.
Vzorného přítele Barbie namluvil Michael Keaton, který si svou postavu velmi oblíbil: "Je v příběhu fantastický, bláznivý, aspoň co se týče vztahu k Barbie. A převléká se do spousty kostýmů. Pokládám jeho postavu za správný koktejl humoru, emocí a dobrodružství." Ale podobat by se mu nechtěl.
Na otázku, jestli si jako dítě hrál s Kenem, odpověděl z hurónským smíchem: "Ne, tak to ne. Vyrůstal jsem v rodině jako nejmladší, a tak by mě starší děti určitě zmlátily, kdybych si začal hrát s panenkami. Ale hračky a oděvy sourozenců jsem pochopitelně přebíral."
Řada lidí se snaží přijít na to, co stojí za úspěchy Pixaru. Podle lidí z branže je to kromě kvalitní práce především fanatická touha po dokonalosti. Zatímco Lasseter u prvního dílu studoval detaily v hračkářství, jeho následovníci pak navštívili školku i vězení v Alcatrazu. Obě místa totiž mají ve filmu důležitou roli.
Příběh ze života
Hlavní motiv příběhu však nakonec tvůrci převzali ze života režiséra třetího dílu Lee Unkricha. "Bydleli jsme s manželkou v Hollywoodu a rozhodli jsme se přestěhovat do Pasadeny, vše jsme si sami zabalili do krabic. Věci, kterých jsme se chtěli zbavit, jsme dávali do černých plastikových pytlů. Osobně jsem je odnášel do popelnic, včetně jednoho skutečně velkého," vypráví Unkrich.
Po přestěhování, když se konečně znovu zabydleli, se ho manželka zeptala, jestli neví, kde skončila plyšová zvířátka, která si od dětství schovávala.
"Ptal jsem se jí, ve které krabici měly být, a odpověď, že byly ve velkém pytli, mi způsobila nepříjemný pocit v žaludku. Okamžitě jsem věděl, kde skončila. Věřte, bylo velice těžké jí to vysvětlit. Dodnes nepochopila, že jsem nezkontroloval, co je v pytlích, než jsem je vyhodil. Rád bych proto veřejně přiznal, že když ve filmu Příběh hraček 3 Andyho maminka vyhazuje pytel s odpadky, jedná se o sekvenci věnovanou nesmrtelnosti hraček mé manželky," říká režisér snímku.
A tak se možná v budoucnu v jiných animovaných filmech z produkce studia setkáme s rodinnými příhodami jiných animátorů, říkám si, když opouštíme areál, nad jehož vstupní branou se skví velkými písmeny napsáno Pixar.