Mezi dobovou vojenskou technikou, zátarasy z ostnatých drátů a zástupy po zuby ozbrojených vojáků v uniformách SS působí mladík ve zkrvavené košili nenápadně. Nicméně má klíčovou roli: na udání jeho postavy obklíčili Němci 18. června 1942 chrám svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se čeští výsadkáři po atentátu na Heydricha ukrývali. Celé okolí se před útokem neprodyšně uzavřelo – stejně jako o víkendu, kdy se scéna obléhání točila pro britský film Seana Ellise nesoucí jméno operace Anthropoid.
Dornan a jeho fanynky
„Když jsem roli Čurdy dostal, přečetl jsem si práci Čeští jidáši i různé dokumenty, abych se dostal za jednoduché čisté zlo, jak Čurdu vykládali komunisti. Neměl na vybranou, všechny možné volby byly špatné. A nedovedu si představit, jak bych se zachoval já,“ přiznává Jiří Šimek, který právě dokončil DAMU, působí ve Studiu Alta a doufá v další role. Závidí mu jeho blízcí, že točí s idolem žen Dornanem? „To není závist, spíš mají radost,“ směje se.
Nejen Šimek splynul se zahraničním obsazením. „Kudy chodí, tudy chválí Václava Neužila, Annu Geislerovou i Alenu Mihulovou; vynášejí je až do nebes,“ potvrzuje český koproducent David Ondříček. „Jenom se nám nedaří uchránit Dornana před místními fanynkami, ale chová se k nim moc hezky a hvězdné mýty popírá i při práci; obědvá jako každý jiný z polystyrenové krabičky přímo na place,“ líčí Ondříček.
Totéž podle něj platí pro producenty, kteří jsou na natáčení denně – podobně jako Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu. „Už jsem dělal poradce i jiným projektům, ale tady kromě předběžných konzultací dohlížím poprvé každý den i na záběry,“ líčí specialista na zbraně a stejnokroje. „Ukazuji jim, jak se nosily pušky či jak se zacházelo s padákem. Ale tvůrci jsou dobře připraveni, někteří herci se mě chodí ptát i na hlubší zázemí svých hrdinů,“ dodává Špitálník.
Uznání projevuje také Jaroslav Šuvarský, děkan chrámu Cyrila a Metoděje a zakladatel Národního památníku hrdinů heydrichiády, který se před lety setkal s režisérem Atentátu Jiřím Sequensem.
„Samozřejmě se skutečný kostel točí jen zvenku, pro bojové scény vyrostla v barrandovských ateliérech replika včetně krypty – a musím říci, že je to kopie velice zdařilá, vyhlíží fantasticky,“ chválí děkan. „Zapůjčili jsme filmařům některé liturgické předměty a ukázali jim na dobových fotografiích, jak tehdy vnitřek chrámu vypadal,“ dokládá, že třeba dnešní ikony ve výzdobě chyběly.
Právě v barrandovské dekoraci strávili tvůrci horký týden, kdy teplota dosahovala až padesáti stupňů, a ještě se sem vrátí. „To už vypadal unaveně i režisér, ale hned se zase otřepal. Žasnu nad jeho energií Robocopa,“ směje se Ondříček.
Padesát let Atentátu
Maraton začal výsadkem hrdinů do umělého sněhu v Brdech, točit se bude do konce prvního zářijového týdne a hotový film by Ellis, jehož snímek Metro Manila vyhrál diváckou cenu festivalu Sundance, rád dostal v květnu do Cannes. Nicméně slavnostní premiéru i za účasti Dornana s Murphym chtějí tvůrci přivézt zpět do Prahy, kterou si zamilovali.
A jak bude film vlastně vypadat? Naši koproducenti odhadují z denních prací, v nichž se prý projevuje nervní, skoro dokumentárně laděný styl Ellisova Metra Manila, že výsledek bude docela jiný než Sequensův slavný Atentát, od jehož premiéry uplyne za tři dny přesně půl století.
